Zákon nutí obchody pomáhat lidem v nouzi. Potravinovým bankám ale stát nedal peníze na provoz

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plýtvání potravinami - plýtvání - vyhozené jídlo

Potravinové banky mají bránit plýtvání potravinami a poskytovat pomoc potřebným. Od ledna jejich důležitost ještě vzroste, protože začne platit novela zákona o potravinách, která ukládá obchodním řetězcům, aby přebytky již neprodejných potravin bezplatně poskytli charitativním organizacím, respektive potravinovým bankám. Objem potravin a povinností tak vzroste, peníze na provoz ale zatím zůstávají stejné. V některých případech dokonce menší, protože soukromí dárci odmítají řešit situaci za stát.

Cílem potravinových bank je bojovat proti plýtvání potravinami, dělit se o ně s těmi, kteří mají hlad, a obnovovat solidaritu mezi lidmi. V praxi to znamená, že v mnoha případech aktivně svážejí, skladují, uchovávají a následně poskytují potřebným potraviny a další výrobky, které už nelze prodávat, ale ještě nejsou ve stavu, kdy by se nedaly konzumovat nebo používat.


V sobotu 11. listopadu se uskuteční Národní potravinová sbírka. Kde a jak pomoci můžete zjistit na webových stránkách projektu >>

Tato činnost ale není bez finančních nákladů. „Na jednu stranu máme dotační programy z ministerstva zemědělství, které pokryjí většinu provozu, ale část stále pokrytá není. Snažíme se jednat s městy i kraji a je to kraj od kraje jiné,“ vysvětluje předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Prvního ledna 2018 vstoupí v platnost novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která stanovuje novou povinnost pro obchody s potravinami s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních. Takové obchody budou muset potraviny, které už nesplňují přísné podmínky prodeje, ale ještě nejsou závadné pro konzumaci, poskytnout bezplatně neziskovým organizacím, které potraviny shromažďují, skladují a dále rozdělují. Z moci úřední se takovými organizacemi staly i potravinové banky.


Zákon ukládá povinnosti především obchodním řetězcům. Český rozhlas Plus tedy oslovil všechny stejným emailem, ve kterém jsme se ptali na to, jak s přebytky potravin nakládají nyní a jak se chystají na zmiňovanou novelu. Albert, Makro, a Globus uvedly, že s potravinovými bankami spolupracují už delší dobu a že povinnosti vyplývající z novely jen navážou na zavedenou praxi. Společnost Lidl prostřednictvím mluvčí Zuzany Holé na dotaz odpověděla, že se v každé fázi své činnosti chová odpovědně a to významně eliminuje množství tzv. neprodejných potravin. Pokud už se takové v prodejnách vyskytnou, jedná se v tom případě už o potraviny nevhodné ke konzumaci. Z toho důvodu je pro Lidl darování zboží prozatím okrajovou záležitostí, na novelu zákona se ale chystá. Obchodní řetězce Tesco, Penny market a Billa neodpověděly.

Potravinová banka Praha rozděluje potraviny mezi 120 odběratelských organizací. Fakticky tak pomůže přibližně patnácti tisícům klientů. I ona ale stále řeší, jak zajistit peníze na provoz. Milion ročně získá od ministerstva zemědělství, další peníze banka do letošního roku dostávala od soukromého sponzora.

Ředitelka Potravinové banky Praha Věra Doušová ale říká, že právě tento sponzor se s příchodem novely zákona o potravinách rozhodl podporu ukončit: „Řekl, že už jsme tak veliká a rozsáhlá firma, šetříme tolik tun odpadu naší zemi a krmíme tolik desetitisíců chudých, že už je na státu, aby nás podporoval.“

Jak se k problému staví stát? Jedno z řešení popisuje ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU – ČSL: „Věděli jsme, že se na to budou muset potravinové banky připravit. Proto jsme poprvé v roce 2016 udělali dotační titul, který byl alokován na částku 30 milionů korun, aby se v České republice mohla vytvořit kvalitní síť potravinových bank s veškerým logistickým zázemím. V roce 2017 pokračujeme se stejnou částkou, počítáme s tím i v roce 2018.“ To se ovšem týká jen roku 2018. Bude-li možné o peníze z tohoto dotačního titulu žádat i v dalších letech, neví ani končící ministr Marian Jurečka.

Fakt, že novela zákona o potravinách dělá z bezplatného daru potravin povinnost, vadí skupině senátorů v čele s Ivem Valentou, nezávislým kandidátem zvoleným do senátu za Stranu soukromníků České republiky. K ústavnímu soudu podali dokonce návrh na zrušení dotčených článků novely. Ta ale 1. ledna 2018 začne platit, Ústavní soud se do té doby k projednávání návrhu nedostane.

Jak se na novelu připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí? A jak například potravinové banky pomáhají? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>