Zakáže Evropská unie VPN? „Rozumím nervozitě. Orgán demokratické Evropy to ale udělat nemůže,“ uklidňuje Koubský
Jedním ze způsobů, jak mohou děti obcházet ověřování věku online, jsou virtuální privátní sítě (VPN). Například po zavedení povinného ověřování zletilosti u některých online služeb ve Velké Británii jejich popularita raketově vzrostla. Podle některých organizací proto VPN představují díru v zákonech, kterou je potřeba zacelit. „To by byl obrovský zásah do fungování internetu a ochrany soukromí,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.
O této „díře v zákonech“ mluví například zpráva Výzkumné služby Evropského parlamentu. Materiál zároveň ale doplňuje, že zastánci ochrany soukromí varují, že by omezení VPN mohlo narušit bezpečnost citlivé komunikace a anonymitu na internetu.
Ačkoli jde pouze o materiál think-tanku Evropského parlamentu pro zákonodárce, zpráva o něm zarezonovala na sociálních sítích s tím, že chce Brusel zakázat VPN, nebo je regulovat, a že jde o krok špatným směrem. Zpráva ale spíše shrnuje, co se v této oblasti píše a řeší. Jsou tedy nějaké další znaky toho, že Evropská unie takový krok má v plánu?
Čtěte také
„Já o žádných dalších nevím. Je pravda, že technologie virtuálních privátních sítí se několikrát v minulosti objevila v souvislosti s ochranou dětí a regulací přístupu k internetu, ale nikdy, pokud vím, to nebylo v poloze, že by se EU chystala zakázat nebo výrazně omezit jejich provozování,“ říká Koubský.
„To by byl tak obrovský zásah do fungování internetu a do ochrany soukromí, že věřím tomu, že orgán demokratické Evropy toto prostě udělat nemůže,“ míní.
„Na druhou stranu, poslední dobou jsme z těchto míst viděli tolik trochu podivných návrhů, že rozumím té nervozitě, která i kolem celkem neutrálně laděné a zřejmě nevinné výzkumné zprávy vznikla.“
Co je VPN?
„VPN je technologie, která ustaví dočasné spojení mezi dvěma body na internetu, typicky mezi koncovým uživatelem, který sedí u svého počítače, a nějakým serverem takovým způsobem, že identita toho uživatele, reprezentovaná jeho digitální číselnou adresou, tak zvanou IP adresou, je skryta. Namísto ní se tam dočasně objeví nějaká jiná,“ vysvětluje Koubský.
Čtěte také
VPN se často využívají k tomu, aby se uživatel tvářil, že je v jiné geografické oblasti.
„Ale především se to používá k tomu, aby to spojení bylo nenarušitelné a neodposlouchávatelné. Naprosto rutinně se to používá třeba při dálkovém připojování lidí, kteří pracují z domova, do počítačů jejich firmy, pokud tam chtějí mít zaručenou bezpečnost a neodposlouchávatelnost, což chce prakticky každý. Já sám používám VPN denně pro připojení k serverům svého zaměstnavatele, když pracuji z domova,“ říká Koubský.
Ukládání dat
Regulace VPN by mohla být ve hře v rámci Evropské unie. Například podle vloni zveřejněného pracovního materiálu Rady evropské členské státy uvažují o tom, že by se VPN měly dostat na seznam služeb, které by v rámci data retention (ukládání provozních a lokalizačních údajů) mohly také mít povinnost ukládat provozní a lokalizační údaje: tedy IP adresy, odkud a kam se kdo a kdy se připojil, všechna metadata ohledně připojení.
Zrušilo by takové opatření samotný účel existence VPN?
Čtěte také
„Možná ne úplně, protože mimo jiné tam jde o utajení obsahu komunikace a ta by se zřejmě tímto způsobem nijak neodkryla. Ale byl by to velký zásah do toho, k čemu VPN jsou, je to velice radikální návrh,“ říká Koubský. Zároveň ale upozorňuje na to, že ještě nemusí nic znamenat.
„Zatím bych si s tím moc nelámal hlavu, protože podobně radikálních návrhů, o kterých se často vůbec nedozvíme, se pohybuje v politice, hlavně v té okolo digitálních technologií, hodně. Drtivá většina z nich skončí pod stolem a vůbec nic z toho není, takže bych věřil tomu, že i toto je jeden z přestřelených nápadů nebo zkoumání, kam až se dá zajít,“ uklidňuje Koubský.
„Kdyby to ale mělo nabýt nějakých pevnějších obrysů, tak by to určitě stálo za velkou pozornost a velké objasňování, proč to je špatný nápad. Zatím se mi do toho moc nechce, protože mám pocit, že bychom jenom dělali paniku tam, kde není potřeba.“
Evropská komise měla představit svůj finální návrh na jaře, zatím veřejný ale není.
Dojde k zavedení celoevropského věkového omezení pro přístup na sociální sítě, jak zvažuje Evropská komise? Měly by fotbalové stadiony zavést a zapnout kamery s rozpoznáváním obličejů? A pomůže rozsudek Soudního dvora EU online vydavatelům v Česku? Poslechněte si celé Online Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


