Zakázat chov některých plemen? Kočky bez srsti a s „roztomilými oušky“ trpí, popisuje Načeradská
Od ledna platí v Nizozemsku zákaz rozmnožování koček se složenýma ušima a bezsrstých koček. Podle úřadů tato zvířata trpí kvůli vlastnostem, které vznikly šlechtěním. Země už v roce 2014 zakázala rozmnožovat plemena krátkolebých psů. „Skotská klapouchá má genetickou poruchu, která způsobuje právě ta roztomile sklopená ouška. Jenže trpí i těžkou artrózou. Sphynx mají problémy s termoregulací a kůží,“ říká pro Plus veterinářka Martina Načeradská z České zemědělské univerzity.
Kočky plemen skotská klapouchá nebo sphynx mohou chovatelé dál vlastnit, ale za pořízení nového zvířete jim hrozí pokuta 1 500 eur. Majitelé těchto plemen ale tvrdí, že kočky netrpí. Jak se na to díváte vy?
Mezinárodní organizace, která vzdělává veterináře a širokou veřejnost iCatCare, která se zabývá i welfare koček, na svých stránkách přímo uvádí, že chov skotských klapouchých a sphynx je v rozporu s jejich přesvědčením o dobrém welfare koček.
Čtěte také
Skotská klapouchá kočka má genetickou poruchu, která způsobuje právě ta roztomile sklopená ouška. Jenže porucha chrupavky se netýká jen těch hezkých oušek, ale také chrupavek, které jsou právě na kostech okolo uší. Tyto kočky trpí těžkou artrózou, artritidou už jako velmi mladé.
Před víc než deseti lety jsem řešila případ kočky, které bylo šest měsíců a začala čurat mimo záchod, protože tam ji to bolelo. Udělali jsme jí rentgeny, a co jsme na nich viděli, bylo hrozné. To se ani nedá popsat.
Proč se při šlechtění dochází až do takových extrémů? Mělo to na začátku nějaký důvod? Třeba jestli u bezsrstých koček byl původně záměr vyšlechtit kočku pro domácnosti alergiků?
Možná za tím byla tahle myšlenka, že je to pro alergiky lepší. Problém ale je, že člověk je často alergický u koček na sliny a ne na srst. A sphynx má sliny stejné jako ostatní kočky, takže není hypoalergenní.
Tím, že nemá srst, má problémy s termoregulací. Má také častější problémy s kůží. Těmto kočkám často chybí hmatové fousky, takže se nemohou tak dobře orientovat v prostoru.
Různé organizace chov těchto koček hájí. My s manželem je milujeme, ale nikdy bych si tuto kočku nepořídila domů, protože vím, že to pro ni není přirozené. Kočka prostě potřebuje mít srst.
Roztomilé? Dusí se
Zmiňovali jsme krátkolebá psí plemena, jako jsou buldočci nebo mopsové. Nakolik jim krátká morda komplikuje život?
Dost zásadním způsobem. V podstatě se celý svůj život dusí, pokud neabsolvují jednu nebo několik operací, které jim umožní, aby vůbec mohli přirozeně dýchat.
„Ti psi tak roztomile chrochtají“ – roztomile? Když se dusí člověk nebo dítě, tak to nikomu roztomilé nepřijde. Ale když se dusí tohle zvíře, tak se to považuje za roztomilé. To mi přijde trochu padlé na hlavu.
A jak si vysvětlujete, že i přes tato jasná zjištění tyto chovy trvají? Je tam velká chovatelská lobby?
Jednak chovatelská lobby a jednak poptávka. Není to jen o chovatelích, ale i o poptávce.
Měla jsem o tom, bohužel už před pandemií, přednášku. Není to totiž jenom problém psů, krátkolebé jsou i kočky. Když se podívám na jejich lebku, tak vypadá u koček i psů podobně jako lebka člověka. Lidé se prostě snaží zmršit obraz zvířat k tomu, aby připomínal lidský obličej.
Lidé, kteří tahle zvířata šlechtí, chtějí, aby vypadala jako lidi, aby jim připomínala dětský obličej. To je zásadně špatně.
Poptávka
Mluvili jsme o Nizozemsku, kde úřady chov psů a koček s nevhodnými genetickými vlastnostmi zakazují. Nějakou formu zákazu mají také v Norsku. Jak je to jinde v Evropě a jak v České republice?
V Česku bohužel zatím žádný chov takových zvířat omezený není. I když nemáme až tak špatný zákon na ochranu zvířat a máme tam formulaci, že je zakázaný chov zvířat, které mají zdravotní problémy.
Ale bohužel to právně není úplně vymahatelné, protože to není přesně specifikováno. POdle mě je chov brachylocefalefických koček a psů a skotských klapouchých koček určitě v rozporu s naším zákonem na ochranu zvířat.
Jaké oblibě se tato plemena těší? Jak často vídáte tato plemena ve své ordinace? A říkáte majitelům, že jejich zvířata mohou trpět?
Říkám. Hlavně u brachylocefalických psů, těm doporučuji operace. Ale majitelé do toho často nechtějí investovat nebo se bojí narkózy, protože u těchto zvířat je samozřejmě narkóza mnohem rizikovější než u normálních zvířat s normální lebkou.
Někomu to přijde roztomilé. Bohužel jsem se setkala s brachylocefalickou kočkou, která ani nebyla schopná žrát z misky. Majitelka ji musela udělat hromádku v ruce, aby se kočka vůbec nažrala, protože měla vpáčený nos do obličeje. Říkala jsem této majitelce, že je to problém, že to není v pořádku. Chtěla jsem tu kočku alespoň vykastrovat, aby se na ní dál nechovala.
Majitelka ni vysvětlila, že tomu nerozumím, že její kočka je krásná. A přestala ke mně chodit.
Tlak na chovatele
Je něco, co v oblasti genetického šlechtění zvířat dává smysl? Třeba šlechtění hospodářských plemen, u kterých nejde tolik o vzhled jako o jejich funkci.
Tam je to také problém. Každý extrém je problém, ať už u společenských, nebo hospodářských zvířat.
Hodně teď vnímám kampaň proti chovu brojlerů, protože to je tak extrémní, že ta zvířata často jsou jen nohy a prsa. Není na nich skoro nic jiného. A ta zvířata mají často zlomeniny, zdravotně trpí a mají bolesti. Je to daň za to, že chceme levná kuřecí psa. A pak kupujeme maso zvířat, která trpěla.
Já si třeba vyvírám maso nebo vajíčka od zvířat, která mohla volně běhat venku. Je to dražší. Ale je to možnost. A dokud nebude poptávka spotřebitelů, tedy lidí, kteří si kupují zvířata, tak chovatelé nebudou mít důvod změnit podmínky chovu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
