Zakázaná látka LSD ovlivnila umělce i vědce. Dvěma pomohla získat Nobelovu cenu

4. květen 2018

LSD neboli kyselinu lysergovou vyvinul tak trochu omylem švýcarský chemik Albert Hoffman. Látka způsobující halucinace se stala symbolem šedesátých let a vyhledávaným zdrojem inspirace pro umělce i vědce.

Coby silný halucinogen umí LSD radikálně zvýšit kreativitu a představivost. Na druhou stranu ale může, jako většina psychedelických látek, rozvinout skryté psychické poruchy nebo způsobit děsivé psychické stavy – takzvané bad tripy. I to byl jeden z důvodů, proč byla tato látka na konci šedesátých let minulého století zakázána.

Zajímavé je, že vědci dodnes přesně nevědí, jak vlastně LSD v mozku funguje. Jedna z teorií hovoří o zrakové kůře (části lidského mozku, která zpracovává vjemy) a jejím mohutném propojení se zbytkem mozku. Další teorie se odvolávají třeba na blokaci serotoninu nebo vliv na metabolismus adrenalinu.

Čtěte takéLSD slaví 75 let. Nové syntetické drogy vznikají, ale jsou často nebezpečné, říká expert

„Teď existují výborné obrazové metody, které ukazují, jak se zvýší aktivita mozku a počet spojení mezi těmi polovinami navzájem. Je tam masivnější komunikace mezi buňkami,“ říká psychiatr a odborník na psychedelika Stanislav Grof.

Ačkoli je LSD zakázáno prakticky po celém světě už desítky let, mezi umělci a vědci je stále poměrně oblíbené. Stanislav Grof připomíná třeba dva nobelisty, kteří díky LSD učinili zásadní objevy – Francise Cricka či Karyho Mullise.

Britský deník Independent zase nedávno upozornil na pravidelné mikrodávkování LSD mezi inženýry ze Sillicon Valley. V malých dávkách prý totiž látka zvyšuje soustředění a kreativitu, aniž by způsobovala halucinace.

autoři: Ondřej Novák , marz
Spustit audio

Související