Zákaz zahalování je prevence před extremismem. Poučme se z chyb západní Evropy, vyzývá Hokovský
Muslimky žijící v některých evropských zemích nemají dovoleno si na veřejnosti zahalovat tvář, naposledy se k zákazu přidalo Dánsko. Dávalo by smysl prosadit podobný zákaz také v České republice?
„Byla by to rozumná prevence před islámským extremismem i proti segregaci a krok k zajištění soudržnosti společnosti,“ soudí politolog Radko Hokovský, který je předsedou správní rady think tanku Evropské hodnoty.
Zahalování je podle něj trend, který je třeba zastavit hned v počátku. Zákaz prý není v rozporu s principem ochrany osobní svobody, naopak vede k omezení šíření ideologie, která chce svobodu omezit.
Poukazuje na to, že nošení burek a nikábů není tradiční islámský zvyk, ale fenomén, který se šíří pod vlivem salafismu a wahábismu ze Saúdské Arábie. „Zahalování je nástroj pro segregaci muslimek od zbytku společnosti. Cílem salafistů je návrat ke kořenům islámu a oddělení se od nemuslimů i lidí, kteří islám nepraktikují doslova a správě,“ míní Hokovský.
Pokud si člověk zahaluje tvář, znemožňuje tím identifikaci i komunikaci s okolím. To je důvod, který i podle Evropského soudu pro lidská práva tento zákaz ospravedlňuje. Je to překážka soudržnosti společnosti.
Radko Hokovský
Obrana demokracie
Hokovský připouští, tématu zahalování se mohou chopit i extremisté a rozdmýchávat tak protimuslimské nálady. „Měli bychom vkročit do debat z pozic liberální demokracie a zabránit, aby si toto téma uzurpovali pouze populisté a radikálové,“ podotýká.
Čtěte takéChodit v hidžábu je stejné jako nosit uniformu SS, vysvětluje lídr pražské kandidátky SPD
„Když jsme se ptali expertů na islamismus ze západní Evropy na to, co by radili svým vládám před 30 lety se znalostí dnešní situace, tak jednou z mnoha věcí byl i zákaz radikálních projevů. Máme výhodu, že se můžeme poučit z chyb, kterých se nepochybně dopustily západoevropské státy,“ zdůrazňuje Hokovský.
Za nejdůležitější v otázce prevence islámského extremismu považuje to, aby stát vymezil jasné mantinely. „Zahalování obličeje je projevem fundamentalismu a samo o sobě neohrožuje demokratický stát, ale soudržnost společnosti,“ tvrdí Radko Hokovský.
Stát by podle něj měl mít systém prevence islámského extremismu, ten prý ale v Česku chybí. Inspiraci Hokovský nachází v Rakousku, například v kontrole financování islamistických organizací nebo v určení výkladů islámu, které jsou v rozporu s demokratickým právním státem.
Související
-
Hidžáb je teď v Íránu horké téma. Hrozí tam i revoluce, ale z jiného důvodu, říká analytik Kraus
Od islámské revoluce a nástupu ajatolláha Chomejního na konci 70. let je Írán teokratický stát. Cosi se tam ale děje… Host: bezpečnostní analytik Josef Kraus.
-
Zákaz zahalování tváře. V Dánsku hrozí za burku či nikáb pokuta až 35 tisíc korun i vězení
Dánsko se ve čtvrtek připojilo k několika dalším evropským zemím, které na veřejnosti zakazují zahalování obličeje. Podle ochránců lidských práv ale takový zákon není nezbytný a omezuje práva žen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.