Zákaz útočných zbraní v Austrálii zabránil až šestnácti masakrům
Když v roce 1996 v tasmánském Port Arthuru vyvraždil duševně nemocný Martin Bryant 35 nevinných výletníků, podnikla australská vláda razantní protiopatření. „Právě ta podle nynějších šetření způsobila, že se od té doby v Austrálii žádný podobný incident nezopakoval,“ konstatuje zpráva v odborném magazínu Annals of Internal Medicine.
„Během osmnácti let před Bryantovým útokem australská policie evidovala dvanáct případů masové střelby do lidí. Ta je definována jako incident, při němž palbou jednoho útočníka zahyne minimálně pět obětí,“ píše magazín.
Podle statistiků byla pravděpodobnost, že se dvaadvacet let od radikálního zákazu používání poloautomatických zbraní nestane nic, vyjádřena poměrem jedna ku dvěma stům tisícům.
Premiér John Howard krátce po masakru v Port Arthuru nechal zakázat prodej takzvaných „pumpovacích“ brokovnic a vojenských útočných zbraní civilistům. Rozjel i akci, při níž vláda začala vykupovat zbraně od jejich držitelů. Iniciativa se pro velký úspěch ještě jednou zopakovala, kromě toho kabinet ve zmíněném období šestadvacetkrát vypsal „zbraňovou amnestii“.
Amnestie i restrikce
Změny v zákoně byly opravdu dalekosáhlé. Například znemožnily získat zbrojní průkaz jen s odvoláním na zajištění nutné sebeobrany. Držitelé střelných zbraní je také povinně musejí skladovat v uzamčených trezorech. A dále ani nelze nakupovat zbraně online a poštou, aniž by se kupující osobně dostavil do obchodu.
Lidé tak celkem odevzdali přes milion palných zbraní, vypočítávají Annals of Internal Medicine. Během poslední amnestie loni od července do března lidé vrátili 57 324 zbraní. Mezi nimi bylo dva a půl tisíce nezákonně držených automatických či poloautomatických pušek.
„Kdybychom neměli přísnější zákony, mohlo se do března 2018 podle statistických modelů odehrát nejméně 16 masakrů,“ tvrdí emeritní profesor Simon Chapman z univerzity v Sydney, který studii se svým týmem vypracoval.
Před Port Arthurem pátý kontinent zažil každé čtyři roky tři případy masové střelby. Po reformě je udivujícím výsledkem naprostá nula. „Rozhodně to není náhoda,“ říká spoluautor studie Philip Alpers. „Austrálie maximálně zredukovala riziko hromadné střelby do nevinných lidí, a my máme v rukou jednoznačný důkaz, že to fungovalo,“ dodal výzkumník.
Ve Spojených státech se úspěchem Austrálie snaží argumentovat stoupenci reformy držení zbraní. Vlivná americká lobbistická Národní asociace držitelů zbraní (NRA) nicméně tvrdí, že k absenci masové střelby v Austrálii došlo pouhou náhodou a s vládními kroky prý tento jev nijak nesouvisí. Podle nich představují případy střelby do lidí statistickou anomálii, takže jejich nynější nepřítomnost je návratem k normálnímu stavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.