Zahradní architekt vlastně jen předpokládá, co z jeho projektu příroda udělá. A občas nám do toho „hodí vidle“, přiznává architekt Matiska
„My zahradní architekti s napětím čekáme, jak náš projekt dopadne. To samozřejmě nemůžeme zákazníkům říct – že nevíme, co z toho bude, ale je tady stále a pochopitelně vliv přírody,“ popisuje pedagog fakulty Agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze a zahradní architekt Pavel Matiska.
Čtěte také
„Je docela složité lidem vysvětlovat, že příroda si trochu dělá, co chce. A to, že jsme zahradní architekti a projektujeme zahrady, vytváříme seskupení rostlin, že se to pokaždé nepovede. Vycházíme z předpokladu, co by a jak mohlo být, jak by se to asi mohlo chovat, ale příroda si to udělá po svém a občas do ,hodí vidle‘,“ dodává v pořadu Hovory.
Navíc se posledních desetiletích počasí i příroda neuvěřitelně mění a zažíváme nepředpokládané výkyvy.
„Občas to úplně změní ,karty‘, se kterými hrajete – najednou jsou totálně obráceně, takže líp počítat s jistou nejasností… Ale musíte se nad to trošičku povznést, protože jinak by člověk nemohl zahradního architekta dělat.“
Je tak značný rozdíl mezi prací zahradního a stavebního architekta. „Ten stavař projektuje s přesnými mírami, zatížením, poryvy větru apod. Kdežto my nic takového hmatatelného nemáme.“
Čtěte také
„Když něco zasadíte a říkáte si, že by to mohlo pěkně růst – a ono to zrovna nedělá přírůstky, které naplánujete. Samozřejmě, že 80 90 procent odhadnete, ale stále je to jen odhad. Mě samotného i po 15 letech praxe spousta věcí překvapuje a v životě bych to do té přírody neřekl.“
Matiska zároveň přiznává, že asi není nic, čemu by se při projektování a realizace nové zahrady vyhýbal.
„Můžete použít, cokoli chcete. Každý, kdo zahradu má, tak ji využívá ke své potěše a duchu. A pokud jsou lidé, kterým vyhovují například extra zdobné prvky – a na můj vkus až kýčovité plochy –, tak dobře. Ať si to tam má, když se mu to tam líbí,“ uzavírá.
Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.