Žádný atlet být nemusíte, říká český student, který absolvoval výcvik astronautů na Floridě

Astronaut (ilustrační foto)
Astronaut (ilustrační foto)

Gymnazista a čerstvý maturant Jakub Zemek má za sebou astronautický výcvik na Floridě a čeká ho studium vesmírného inženýrství v Glasgow. Jak se český student vlastně může stát astronautem?

„Astronautem jsem chtěl být snad od malička... Nikdy jsem nenarazil na něco, co by stálo v cestě nebo mohlo být překážkou,“ uvedl ve Studio Leonardo Zemek.

Ten uznal, že v České republice člověk moc výhled na let do vesmíru nemá. „Takže je třeba spolupracovat se zahraničím. Jazykový vybavenost je samozřejmostí, stejně jako kontakty se zahraničními odborníky.“

Mnoho stávajících astronautů prý netušilo, že by se mohli kdy vydat do vesmíru. „Pro člověka, který nevyrůstá ve Spojených státech nebo v jiné z vesmírných mocností, je dobré, když ví už od malička, čím může být, aby se na to mohl připravit jazykově a tak dál.“

Astronaut je sekundární kariéra. Člověk se nejdřív stane pilotem, vědcem, lékařem nebo učitelem a až pak se přihlásí do výběrového řízení pro astronauty. Když má štěstí, které je důležité, tak se astronautem i stane.
Jakub Zemek

„Já jsem začal létat na bezmotorovém letadle, baví mě fyzika a matematika. zapojil jsem se do projektu PoSSUM (Polar Suborbital Science in the Upper Mesosphere) a do výcviku na Floridě.“

Možnosti pro oborové vzdělávání jsou ale i v Česku, připomněl student. „Pořádají se popularizační soutěže pro mladé lidi, kde se může člověk dozvědět něco nového o vesmíru, setkat se se zapálenými lidmi. Patří sem například Expedice Vesmír nebo Expedice Mars. Důležité jsou populárně naučné články a samozřejmě škola.“

Na cestě za vysněným cílem je mnoho překážek. „Například zdravotní problémy mohou být překážkou, se kterou se nedá nic dělat... Zdraví lidé musí projít výběrovým řízením, paradoxně někteří se připravují fyziky až moc, takže mají například moc silné srdce, které jim naopak nedovolí do vesmíru letět.“

Fyzicky silní jedincí se obecně hledali v době programu Apollo, kdy byly cesty k Měsíci. Dnes se dává spíše přednost vědcům a odborně zaměřeným lidem, kteří mají fyzickou kondici průměrnou či jsou lepším průměrem. Žádný atlet potřeba není.
Jakub Zemek

Další příprava hraje také roli. „Zkušenost s létáním je obecně velkým plusem. Ale astronauti jsou vědci z různých oborů, někteří jsou z vojenského sektoru. Nelze proto říci, na co se zaměřit. Na ISS jsou biologové, fyzici, inženýři a další. Ale fyzika není špatnou cestou, mě baví, takže jsem se rozhodl studovat vesmírné inženýrství.“

Zásadní jsou osobností předpoklady. „Jedinec musí mít bezproblémové chování, tedy nulovou pravděpodobnost, že se s někým pohádá, že dojde k fyzické potyčce při misi. Vybraní jedinci musí být klidní, spolehliví, rozvážní..., což se i prověřuje.“

Zemek tak popsal, jak probíhal výcvik na Floridě. „Cvičí se přetížení, pobyt s posádkou, úbytek kyslíku, což znamená, že musíte vědět, jaké máte symptomy, když v lodi ubývá vzduch, abyste mohli včas zareagovat. Další jsou operace ve skafandru. Na konci je teoretická zkouška, kterou když člověk složí, dostane certifikát.“

Psychotesty mi ukázaly a mám z toho radost, že jsem docela trpělivý, což mi samotnému nepřipadá a že si zachovávám chladnou hlavu, i když to není jednoduché. Na krizové situace se moc nedá připravit, ale to, jak v situaci zareagujete, to člověk už neovlivní.
Jakub Zemek

Student zdůraznil důležitost přípravy. „Čím dříve člověk zjistí, že na to nemá nebo že něco stojí v cestě, tak na tom buď může pracovat a zdokonalit to, nebo prostě ví, že tudy cesta nevede a může se začít včas věnovat něčemu jinému.“

„Někteří kolegové v průběhu výcviku zjistili, že to není pro ně. Když se řekne astronaut, mnoho lidí si představí lidi ve skafandru, kteří lítají do vesmíru, ale ta rutinní práce vypadá jinak. Je to papírování, výcvik a mnoho jiných aktivit, které k tomu patří.“

Počet uchazečů o pozici astronauta prudce roste. „Před 30 lety se hlásilo do NASA na tento post několiksetkrát méně uchazečů než dnes. I když se astronautem stanete, tak do vesmíru létá jen malá skupina, většina zůstává na Zemi.“

„Je tým astronautů, který letí do vesmíru. Pak je záložní tým tohoto týmu a záložní tým záložního týmu. Takže astronautů je hodně, ale ty, které vidíme létat na Mezinárodní vesmírné stanici, jsou jen hrstka z nich,“ shrnul Jakub Zemek.

Některé z vědeckých osobností můžete poznat i v méně tradiční roli, jako znalce umění a často jako aktivní hudebníky. Rozhovory s nimi, ve kterých odhalují svoji méně známou tvář, nabízí portál o klasické hudbě KlasikaPlus.cz v seriálu Vědci hudebníci.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související