Žádné zázraky, jen běžné skutečnosti našeho života, říká propagátorka holotropního dýchání

„Proti holotropnímu dýchání jako takovému nejsem,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda Českého spolku skeptiků Sisyfos Čeněk Zlatník.

Podle něj jde spíš o kritiku interpretace takzvaných holotropních zážitků, kterou praktikoval propagátor metody a lékař Stanislav Groff, a která zmiňovala odpoutání vědomí od těla a podobně.

Zlatník se podle vlastních slov do zkoušení holotropního dýchání nehrne. „Je to podobné jako užívání drog, podobné zážitky se dají docílit šamanskými praktikami s užíváním ayahuascy.“

„U holotropního dýchání jde v podstatě o nadměrné okysličení krve, které vyvolá v mozku změny, které jsou zřejmě podobné jako při používání drog. Já to ani nechválím, ani neodsuzuji,“ vysvětlil předseda klubu skeptiků.

Zlatník: „Možnost odpoutaní vědomí od těla, kdybychom ji brali vážně, je spojena s obrovským bezpečnostním rizikem. Představte si bankéře, který by přišel s tím, že toto riziko cítí, ať proti tomu něco udělají. Co s ním udělají? Zavřou ho do blázince, vždyť tomu nikdo nevěří. To jsou pohádky, které si lidé rádi poslechnou, ale fakticky tomu nevěří, ani těm důsledkům. Je to nesmysl.“

Propagátorka holotropního dýchání Zdena Kmuníčková za 25 let praxe vypozorovala mnoho dobrého, co může tato technika lidem přinést.

„Sama jsem nadýchala spoustu hodin, a to mi pomohlo ujasnit si, kdo jsem, oč mi jde, hodně mi to pomohlo vnímat skutečnost světa kolem sebe,“ tvrdí lékařka. Podobnost s drogami však odmítá.

Kmuníčková: „Je veliký rozdíl mezi psychedeliky a mezi holotropním dýcháním. Při něm se nedostává do organismu žádná cizí látka, nejde ani o otravu kyslíkem nebo překysličení. Jde jen o důkladnou ventilaci plic, která odpovídá naší fyziologii, protože dnes jsou lidé, zvláště ve městech, navyklí dýchat velice povrchně.“

Neslučitelnost zkušeností z holotropního dýchání se závěry současného vědeckého poznání odmítá.

„Všechno, co moderní věda objevuje a poznává, je třeba porovnat s tím, co říkali ti, kdo skutečně měli takovéto zážitky, které přesahují lokalitu nebo časové meze, a které i dnes lidé mají docela často,“ připomněla propagátorka holotropního dýchání.

Ta prý sama poznala na desítky kilometrů zdravotní obtíže svého otce, a věděla 12 hodin předem, co se stane jejímu bratrovi, kterému šlo mu o život.

„To nejsou zázraky, to je skutečnost našeho života, kterou lidé zažívají, a dnes už vědci nacházejí její opodstatnění. Vezměme například Ervína Laszla a jeho teorii jednotného informačního pole,“ odkázala lékařka na maďarského zastánce takzvaného kvantového vědomí.