Žádná péče o planetu se de facto nekoná, říká vědec a fotograf Petr Jan Juračka

24. duben 2020
Rozhovor VR a MM

„Veškerá ochrana životního prostředí je takový malý alibismus. Je hezké, že máme chráněná území, do kterých nezasahujeme, ale kdybychom se o planetu chtěli opravdu starat, tak bychom museli radikálně změnit náš životní styl. A to nikdy neuděláme. Ať už kvůli penězům, nebo našemu pohodlí. Právě tyto faktory jsou hlavními důvody, které vedou ke zničení planety,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy hydrobiolog a fotograf Petr Jan Juračka.

Původně měl být koncem dubna 2020 členem výpravy, která měla stoupat na pátou nejvyšší horu světa Makalu. Místo toho si pedagog, hydrobiolog a fotograf Petr Jan Juračka přestěhoval mikroskopy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy domů, aby se mohl věnovat vědecké práci a zkoumat tak vzorky bezobratlých živočichů. Kromě toho se věnuje rodině a všímá si, jak pandemie koronaviru působí na naši planetu. „Výrazně poklesla letecká doprava a znečištění z průmyslové výroby. Pro mě je úžasné sledovat, jak je příroda schopna poměrně rychle ožívat v místech, která už jsou jinak totálně mrtvá. V důsledku by tato pandemie mohla lidstvu i pomoct.“

Island z dronu, rok 2019

Zastánců stylu „zero waste“ či minimalismu je podle Petra Jana Juračky na světě bohužel strašně málo. Sám si uvědomuje, že vzhledem k častému cestování nejde v oblasti péče o planetu úplně příkladem. „Snažíme se. Moje žena je brutálně bezobalová. Já ji za to obdivuju. Vaříme z lokálních surovin. Na druhou stranu je fakt, že naše uhlíková stopa není malá,“ říká popularizátor vědy.

Když se Petr Jan Juračka narodil se zrakovým postižením, lékaři jeho rodičům tvrdili, že možná úplně oslepne. Dnes je jedním z nejvyhledávanějších fotografů přírody v České republice. Absolvent doktorského studia hydrobiologie na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se kromě jiného věnuje vědecké mikrofotografii. Působí jako lektor fotografických workshopů, svými snímky a expedicemi do zahraničí popularizuje vědu, přednáší, natáčí filmy a seriály, denně sportuje. V roce 2018 vydal knihu Ze života fotografa, ve které popisuje své zážitky z cest od roku 2010. Stejný název nese i jeho pořad pro MALL.TV, ve kterém divákům představuje fotografické tipy a popisuje průběh vybraných expedic. Získal několik ocenění (například zlatou medaili za sérii fotografií motýlích křídel v kategorii Micro na prestižní soutěži International Photography Awards USA), jedna z jeho fotografií také zdobí obal knihy Aleph populárního spisovatele Paula Coelha.

Vypadá to, že letos budeme nuceni trávit dovolenou v tuzemsku, které máš procestované křížem krážem. Jaká originální místa bys doporučil?

Spíš než konkrétní tip „kam jet“ doporučím způsob, jak takové místo sám najít. Otevřete si mapu, podíváte se, kudy vede turistická cesta, a zkusíte najít cestu neturistickou. Obě varianty zkuste nakombinovat a udělat si originální okruh. My to s ženou děláme řadu let a teď v době pandemie vlastně denně. Vždy přijdeme na nějaký nový, zhruba sedmikilometrový okruh. Jsme z Pardubic, kde nečekáš žádné turistické atrakce. Ale i tam opravdu vždy najdeme úžasná místa, na která se chceme vracet. Zrovna předevčírem jsem objevil zatopené lomy, o kterých jsem vůbec nevěděl. Mám je dvacet minut od domu a určitě jsem tam nebyl naposledy.

Petr Jan Juračka v Českém Švýcarsku, rok 2018

Čemu přesně se Petr Jan Juračka věnuje v době pandemie? Podle čeho si vybírá nabídky na fotografické výlety? Kdo je jeho fotografický vzor? Jakou sportovní přípravu musí podstoupit před expedicemi na nejvyšší hory světa? Co radí studentům fotoklubu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy? Jaký výlet má popularizátor vědy v plánu po skončení pandemie? Vše se dozvíte v Rozhovoru Martina Minhy.

autor: Martin Minha
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.