Začíná židovský svátek světel chanuka. Na svátečním stole nesmí chybět koblihy a v okně chanukije
V prosinci, kdy je většina dnů potemnělých, kdy sotva vyjde slunce a už zase zapadá, přichází chanuka neboli svátek světel, osmidenní židovský svátek. Chanuka nese světlo a také je vzpomínkou na vítězství Židů proti vojenskému, náboženskému a kulturnímu útlaku. Krom toho se chanuka nebojí ani slova zázrak. I to putuje tisíciletími až do naší současnosti. Chanuka začne v neděli po západu slunce.
Svátek připomíná vítězství Židů nad Řeky. Jednalo se o období, kdy se Řekové stali vládci světa po době Alexandra Velikého a pokoušeli se o pořečtění Židů, kteří proti tomu ale povstali a podařilo se jim obnovit židovskou samostatnost na dalších 200 let.
Čtěte také
Jednou složkou chanuky je tak právě vzdor Makabejských a jejich vítězství v boji proti utlačovatelům. Další dimenzí je pak zázrak, který se stal v Jeruzalémském chrámu po jeho znovuzasvěcení, kdy jedna nádoba s olejem místo jednoho dne hořela osm.
Chanuka je jediný židovský svátek, který se slaví také směrem ven, tedy nejenom v rodině, v komunitě, ale ven do širší společnosti, s čímž souvisí i to, že se chanukové svícny často dávají na okna, aby světlo židovských domovů bylo vidět do široka. „To je jedním z požadavků, jak zapálit chanuková světla,“ nastiňuje rabín Štěpán Menaše Kliment.
Chanuka je svátek, který je především o naději.
Štěpán Menaše Kliment
„Měla by být vidět do veřejného prostoru. Měla by splnit požadavek toho, že dáváme světu vědět o tom zázraku, který se stal, ať už to definujeme jako vítězství nad řeckými utlačovateli, nebo ať je to ten zázrak, co se potom odehrál v chrámu.“
„Chanuka je svátek, který je především o naději. Je o tom, že stojí za to rvát se za hodnoty, starat se o ně, že světlo pravdy a pozitivních hodnot může zvítězit. Není náhodou, že probíhá právě v době, kdy je nejdelší noc a dny se nejvíce krátí a my vkládáme naději do toho, že se vše v dobré obrátí,“ popisuje rabín.
Koblihy a bramboráky
K oslavám chanuky neodmyslitelně patří koblihy. Jaké další pokrmy by neměly na svátečním stole chybět? „Pokrmy na chanuku jsou spojeny se zapalováním světel, s tím příběhem, který se stal v Jeruzalémském chrámu.“
Chanuka je velmi snadná v tom, že nemá nějaká přísně daná pravidla.
Štěpán Menaše Kliment
„A tím pádem jsou ta tradiční jídla hodně spojená s olejem, ideálně olivovým, takže jsou to různé bramboráky, koblihy, obecně vše, co se může dělat na oleji. Chanuka je velmi snadná v tom, že nemá nějaká přísně daná pravidla.“
Drejdl jako hračka i sběratelská záležitost
K chanukovým zvyklostem patří i drejdl, dřevěná čtyřhranná hračka připomínající káču. „Zatímco drejdl byl v dřívějších dobách vysloveně lidová záležitost, někteří rabíni hru s touto káčou dokonce spíše kritizovali, postupně se vyvinul v součást tradic,“ prozrazuje Ruth Jochanan Weiniger, překladatelka a religionistka.
„Drejdlů existuje celá řada a hraje se s tím na různé způsoby. Dokonce vím, že americká a izraelská mládež to občas hraje na způsob toho, čemu my tady říkáme flaška, a jinde zas třeba jich roztáčí co nejvíc a jak dlouho vydrží. A dnes je to i sběratelská záležitost,“ dodává Weiniger.
Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.
V první části Vertikály budeme mluvit o tom, jak učinit farnost šetrnou k životnímu prostředí. Dokázali to totiž ve Velkých Pavlovicích. Přineseme tip na to, jak prožít klidný advent u rozhlasového přijímače, a podíváme se na adventní divadelní představení v kostele. Moderuje Naděžda Hávová.
Související
-
Nepřidělávejme si přes Vánoce další stres navíc, vypněme sociální sítě, radí terapeut Vojtko
Sociální sítě jsou dnes velkým problémem pro jakoukoliv generaci, tvrdí párový terapeut Jan Vojtko.
-
Jak prožívají svátky věřící v nevěřících rodinách? I ateisté často vnímají Vánoce duchovně
Moje prožívání Vánoc, co pro mě znamenají a jak je slavím, se výrazně změnilo, když jsem se nechala před pár lety pokřtít.
-
Karel Hvížďala: Advent, chanuka a kwanzaa
Koncem roku slaví v euroatlantické civilizaci tři skupiny občanů svátky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.