Začíná sčítání lidu. Víte, k čemu sloužilo dřív, na co se statistici ptali a jak jsou data chráněná?

Je vaše soužití chtěné, nebo nechtěné? I na to se dřív ptali úředníci ve sčítání lidu

24. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy senior

Letošní sčítání je jubilejní, desáté, v naší republice. Za těch sto let se jednotlivé otázky proměňovaly nejen podle životní úrovně, ale i podle doby, ve které jsme žili. A na některé bychom asi dnes jen těžko hledali odpověď.

Jedna z těch zapeklitějších otázek se objevila například při druhém sčítání v roce 1930, kdy se lidí ptali: „Jaký je váš vztah k přednostovi domácnosti?“

Čtěte také

K čemu je takový údaj dobrý vysvětluje Jiřina Růžková, ředitelka dvou sčítání, která na Českém statistickém úřadě pracovala skoro půl století. „Aby se zjistilo, jaké jsou vztahy. Když je tam někdo cizí, dědeček, strýček, babička, tak je podezření, že je tam ještě další rodina.“ 

Právě tento koncept cenzové domácnosti, což je nejmenší skupina osob, která spolu bydlí a hospodaří, jako první na světě zavedl Státní úřad statistický, a to v roce 1961. A tehdy se ukázalo, že u nás v každém devátém bytě žijí dvě a více domácností, přičemž většinou šlo o byty bez ústředního topení a koupelny, ve kterých na jednoho člověka připadly maximálně dva metry čtvereční.

A tak se hned v dalším sčítání podle Jiřiny Růžkové objevila tato otázka. „Je vaše soužití chtěné, nebo nechtěné?“

K čemu odpovědi na tuto otázku byly dobré? A jaké další zajímavosti nabízí sto let našeho sčítání? Poslechněte si ve třetím díle seriálu o sčítání lidu.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související