Zachrání schůzka v Polsku krizi v Evropské unii?

Nejprve v rozhlase a pak v dnešním vydání deníku Rzecpospolita byl zveřejněn dokument navrhující schůzku představitelů Německa, Velké Británie, Francie a pořádajícího Polska. To kromě snahy o záchranu rozpočtu a ústavy pochopitelně v této souvislosti myslí i na vlastní zviditelnění a další pokus o přiznání pozice lídra mezi zeměmi střední a východní Evropy.

Polští politici jsou přesvědčeni, že poslední vývoj v Bruselu, Paříži a Nizozemsku je důkazem nechuti starých členských zemí, dělit se o centrální zdroje. Jenže, jak přiznal polský ministr pro záležitosti Evropské unie Jaroslaw Pietras, země nutně pro, to, aby mohla v budoucnu hrát vůdčí roli v Evropě, potřebuje z Bruselu peníze na modernizaci infrastruktury, společnou zemědělskou politiku, ale také politiku podpory chudších regionů bohatšími tak, aby se Unie mohla rozvíjet jako celek. Proto jsou integrační průtahy a rozpočtové krize, podobné té z minulého víkendu pro Polsko mimořádně nepříjemné. I proto přichází s myšlenkou setkání 4 velkých zemí. Podle informací dnešního vydání deníku Rzeczpospolita už svou účast v polské metropoli potvrdili ministři zahraničí Německa Joschka Fischer a Francie Philippe Douste- Blazy, pro kterého by to byla vyjma víkendového celo unijního summitu první zahraniční cesta ve funkci. Velkou Británii by měl zastupovat ministr pro záležitosti Evropské unie Douglas Alexander. Hostitelem bude pochopitelně polský ministr zahraničí Adam Rotfeld. Varšavské ministerstvo zahraničí tvrdí, že chce pomoci prolomit informační blokádu mezi Berlínem, Paříží a Londýnem. Vyjádření tamních představitelů se od doby referend a víkendového summitu totiž omezily na vzájemné obviňování z odpovědnosti za neúspěch. Poláci chtějí hrát roli mediátora už proto, že jak sami tvrdí, blízké je jejich stanovisko s Velkou Británií, co se týče liberálních hospodářských reforem a rozšiřování nynější pětadvacítky. Z Francouzi a Němci je pak spojuje snaha o budování politické Evropy a také zachování fondů strukturální pomoci. Postup ministrů všech 4 zúčastněných zemí by měl vypadat podle zatím zveřejněných informací následovně. Ministři by měli společně otisknout v největších evropských denících společný článek- jakýsi programový základ svého snažení. Ten by obsahoval návrh Evropské unie, fungující jako politická organizace a ne jako korporace. Unie by podle tohoto návrhu měla být bližší svým občanům v době, kdy se bude jednat o přípravě a schvalování klíčových právních předpisů Unie, včetně její ústavy. Měl by být také zvýrazněn vliv národních parlamentů při rozvoji integrace a také podpora zemí, sousedících se současnou Pětadvacítkou do unie, zejména těm, kterým to už bylo přislíbeno. Sjednocená Evropa by pak měla v budoucnu hrát ještě výraznější roli jako důležitý faktor mezinárodních vztahů. Zda bude schůzka, která se má uskutečnit příští týden více úspěšným pokusem o mezinárodní zviditelnění Polska, nebo se skutečně čtyřem ministrům podaří vytvořit kompromisní základ něčeho, co by Unii vyvedlo ze současné krize, budeme moci posoudit pravděpodobně až příští týden. Faktem je, že všechny tři pozvané země už přislíbily účast ministrů zahraničí a jednat se zřejmě skutečně bude. V době neúspěšných soubojů v Unii je každý takový pokus ocenění hodný. Nezatracujme proto předem ideu minisummitu čtyř a raději se nechme z Varšavy, pokud možno příjemně, překvapit. Otázkou také bude, jak se k podobnému postupu postaví země, které do Varšavy pozvány nebyly. Mohou se totiž cítit poněkud odstrčeně, což by mohlo u části z nich negativně ovlivnit názor na varšavský výsledek.