Zacházejme každý z nás s jazykem kulturně a kultivovaně, vyzývá Jiří Dedeček

19. únor 2016

Po staletí byli literáti těmi, kteří určovali tón jazyka a byli po jazykové stránce normotvůrci. I proto se spisovatelé sdružovali do nejrůznějších společenství, a jedním z nejelitnějších byl PEN klub.

Ten byl odjakživa exkluzivním sdružením literátů, které za Čapkových časů umocňovalo prioritní roli literatury v tehdejší době, roli, kterou dnes ztratila. Jak budoucnost českého jazyka a literatury vidí předseda PEN klubu, spisovatel, písničkář a pedagog Jiří Dědeček?

„O literaturu se není třeba zas tak bát,“ uklidňoval v Magazínu Leonardo literát. „V Česku vychází ohromná spousta knih. Na to, jak máme malý počet obyvatel, jsou i náklady poměrně veliké.“

Dědeček je přesvědčen, že co se jazykové úrovně a kultivovanosti týče, největší vliv na obecný vývoj a obecnou představu o jazyce mají média. A potvrzuje to příkladem z vlastní pedagogické praxe.

„Dlouhá léta jsem vedl semináře tvůrčího psaní na literární akademii. A když narazím na nesprávný gramatický tvar, tak mě to pokaždé udeří, a vysvětlím, jak správně s tímto jevem nakládat. Ale studenti mi argumentují, že zrovna takhle to slyšeli včera v televizi. Média mají zásadní vliv.“

Podle spisovatele lidé, kteří čtou, se mohou řídit úrovní jazyka literárního. „Ale dnes mnohá malá nakladatelství už nemají na to, aby platili redaktory, kteří by jazyk uvedli do patřičné normy. Pak vycházejí knihy, podle nichž se nemůžete řídit, i když chcete sebevíc.“

Mezi tyto nešvary patří třeba špatná interpunkce nebo špatné tvary slov. „A velmi často, zvlášť jde-li o překlady, bývá jazyk nesmírně primitivní a polopatický,“ dodal Dědeček.

„My bychom se měli každý po své linii snažit s tím jazykem zacházet kulturně a kultivovaně,“ vyzval literát.

Ovšem i užívání nespisovného, slangového a argotického jazyka, stejně jako užívání vulgarismů, patří do literatury, připomněl.

„A kdybych já teď řekl to, co třeba někdy i napíšu, mnohým by asi vstávala vlasiska na hlavě,“ varoval Jiří Dědeček.

autoři: mše , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.