Začátky slovesné rozhlasové tvorby
Od září 1924 Radiojournal zavedl dramatické večery, v nichž se vysílaly kratší dramatické texty nebo větší části z divadelních her (např. Romeo a Julie). Adaptace, které přímo vycházely z možností rozhlasového média, ještě v té době neexistovaly. Na první rozhlasovou hru si museli posluchači počkat.
Na podzim roku 1925 nabídnul Radiojournal spolupráci režisérovi Vinohradského divadla Jaroslavu Kvapilovi - jeho úkolem bylo vybírat hry, které by se víc blížily možnostem rozhlasového vysílání. Tak se ve vysílání objevily scény z Rostandova Cyrana z Bergeracu, Vrchlického Noci na Karlštejně nebo Wildeova dramatická báseň Salome.
Nejstarší odvysílanou rozhlasovou hrou byla "náladová scénka" Na Přástkách autora Miloše Kareše v režii Miloše Čtrnáctého, a to 30. listopadu 1926. Ale už o dva dny předem se vysílal takzvaný Staropražský večer, sepsaný podle pamětí Aloise Charváta. Zde však šlo jen o dialogizovanou "dramatickou" formu - rozhovor dvou průvodců pořadem. Existuje také přesný statistický údaj, kolik hodin činohry bylo v roce 1926 odvysíláno - necelých 25 hodin, pro srovnání - v roce 1995 to bylo 875 hodin.
Staropražský večer měl ale další primát. Rozhlasová "hra", která byla premiérovaná 28. listopadu 1926 měla u posluchačů Radiojournalu takový ohlas, že musela být už v prosinci téhož roku odvysílána znovu. Ke slovesné rozhlasové tvorbě neodmyslitelně patří režijní koncepce a vedení. Prvním stálým režisérem rozhlasové činohry se stal herec a režisér Národního divadla a profesor na dramatickém oddělení pražské konzervatoře Jaroslav Hurt, který do stálého pracovního poměru nastoupil v roce 1927.
V rozhlasovém archivu se dochoval fragment rozhlasové adaptace Bílého tesáka od Jacka Londona z roku 1937.
O počátcích rozhlasové slovesné tvorby jsme hovořili v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 13. 6. 2008,
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
