Začala tam éra genocidy pomocí dronů, říká americký výzkumník k vyvražďování civilistů v súdánském Fáširu

Čtěte také

Situace v Súdánu se bude jen zhoršovat. Na hranicích je osm milionů lidí, varují Lékaři bez hranic

Další etapa násilí v Súdánu začala zhruba před dvěma a půl lety, kdy se proti sobě postavily paramilitární Jednotky rychlé podpory (RSF) a súdánská armáda. Víc než 150 tisíc lidí od té doby zemřelo a 12 milionů uteklo ze svých domovů. Skoro 9 milionů lidí v Súdánu, tedy téměř pětina celkové populace, čelí akutní potravinové nejistotě nebo hladomoru.

Krvavý konflikt i přesto zůstával téměř bez povšimnutí západních států i médií. V říjnu ale svět šokovaly zprávy o zvěrstvech ve čtvrtmilionovém městě Fášir na západě země v Dárfúru. Zmocněnec UNICEF Sheldon Yett v německém týdeníku Spiegel přirovnal současnou situaci ve městě ke genocidě ve Rwandě v 90. letech.  

Lidé jako živý štít

Co se v Súdánu děje, se dozvídáme hlavně zprostředkovaně, protože v místech často nejsou žádní novináři. Přicházejí svědectví přeživších a násilnosti odhalují taky satelitní snímky a videa ze sociálních sítí, která tam často zveřejňují samotní ozbrojenci. Materiály analyzuje projekt Humanitarian Research Lab na Yaleově univerzitě ve Spojených státech.

Čtěte také

Nikoho nezajímají. Rusko si zbídačené Súdánce kupuje za misku jídla, tvrdí afrikanistka

„Po téměř osmnáctiměsíčním obléhání, které vyústilo v hladomor, jednotky rychlé podpory RSF dobyly město Fášir a začaly tam dům od domu masakrovat civilisty – včetně žen a dětí,“ popisuje pro Český rozhlas vedoucí centra Nathaniel Raymond. „Zabíjeli lidi v neznámém počtu, mimo jiné u hliněného valu, kde údajně oddělovali muže a chlapce od žen a následně je popravovali.“

Súdánský armáda podle Raymonda civilisty nijak nechránila: „Súdánské ozbrojené síly neboli SAF se ve Fáširu zachovaly stejně jako v Džunajně, Artymátě a na několika dalších místech, kde došlo k masakrům poté, co se stáhly. Opustily civilisty, které před pádem Fáširu používaly jako živý štít.“

Genocida pomocí dronů

Obě strany navíc mají k dispozici těžké zbraně a drony, které využívají i k útokům na civilisty. „Na Fášir se jednou budeme dívat jako na okamžik, kdy začala éra genocidy s pomocí dronů,“ odhaduje Raymond z centra Humanitarian Research Lab na Yaleově univerzitě. Na nárůst etnicky motivovaného násilí opakovaně upozorňuje například Organizace spojených národů.

Bohumil Doboš|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Podle výzkumníků z Yaleovy univerzity přesto i dál pokračují dodávky zbraní do Súdánu. Z vyzbrojování RSF odborníci obviňují Spojené arabské emiráty, které to odmítají. V poslední době ale výrazně navýšily dovoz zlata, které pochází právě ze Súdánu.

„Spojené arabské emiráty v tomto hrají velmi problematickou roli, protože jsou aktérem, který je dlouhodobě napojený na byznys se zlatem a nemá problém spolupracovat s problematickými režimy,“ říká politický geograf Bohumil Doboš z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Například podle lidskoprávní organizace Amnesty International se do Súdánu dostaly přes Spojené arabské emiráty čínské houfnice a naváděné bomby. Britský deník The Guardian zase zveřejnil, že v Súdánu se objevily i zbraně vyrobené ve Velké Británii.

Přesná čísla neznáme

Súdánská armáda má naopak podle odborníků podporu například od Saudské Arábie, Egypta nebo Turecka. „Saúdská Arábie nejenže využívá nějakého spojení se súdánskou armádou, aby měla třeba přístup k Rudému moři i kvůli operacím v Jemenu, ale jde i o nějaké zástupné válčení se Spojenými arabskými emiráty,“ vysvětluje Doboš.

Čtěte také

Válek přibývá. Zabránit jim může jedině diplomacie spojená s vojenským odstrašením, říká expert Atwood

„Od pádu Fáširu Turecko a Egypt oznámily, že zrušily omezení na dodávky zbraní,“ upozorňuje Raymond. „Místo abychom konflikt vyřešili, vytvořili jsme eskalační faktory tím, že jsme motivovali regionální mocnosti, aby poskytovaly další zbraně.“

Z města Fášir se podle odhadů výzkumníků podařilo utéct jen 30 až 80 tisícům lidí. „Přesné číslo ale neznáme. To znamená, že máme víc než 150 tisíc lidí, o jejichž osudu uvnitř města zatím nic nevíme,“ říká Raymond. Někteří přeživší přišli i do nemocnice Lékařů bez hranic ve městě Tawila asi 70 kilometrů od Fáširu. Tawila je teď poslední útočiště lidí z kmene Nzigawa, pro které je Dárfúr domovina.

Už před 20 lety

Dárfúr zažil genocidu už před 20 lety, kterou páchaly především paramilice Džandžavíd bojující proti rebelům z místních černošských kmenů. „Válka v Dárfúru tehdy začala v roce 2003, kdy místní africké obyvatelstvo povstalo z různých důvodů vůči arabizačním politikám vedených z Chartúmu,“ vysvětluje politických geograf Doboš.  „A Chartúm v rámci snah o vyřešení tohoto konfliktu organizoval milice, kterým se říkalo Džandžavíd, ze kterých se následně vytvořili jednotky RSF.“

Čtěte také

Loni se úroveň míru zhoršila ve stovce zemí. Jsou to jiskry, které mohou zažehnout požár, myslí si analytik

Jeden z vůdců paramilic Džandžavídu, na které dnešní RSF navazuje, byl na začátku letošního října uznán vinným Mezinárodním trestním soudem z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. A ani ne o měsíc později od toho rozsudku prokurátor Mezinárodního trestního soudu říká, že má důvodné podezření, že v regionu opět dochází k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.

Současné násilí ale dosud zůstávalo téměř bez mezinárodní reakce. „Je jediná cesta, jak to ukončit. Říct Spojeným arabským emirátům: pokud je nepřestanete vyzbrojovat, uvalíme multilaterální vízová omezení, která zabrání lidem vystoupit z letiště v Dubaji,“ má za to Raymond z centra Humanitarian Research Lab na Yaleově univerzitě. „RSF musí prostě přestat fungovat, protože Spojené arabské emiráty si uvědomí, že je v sázce jejich celá ekonomika.“

Poslechněte si celý pořad Za obzorem, který se situaci v Súdánu věnuje. Připravila ho Jana Karasová.