Za války není důležité, kolik vyděláme. Ze zisku podporujeme armádu, říká český podnikatel na Ukrajině
Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.
V prvním roce války se ukrajinská ekonomika propadla o třetinu, během tří válečných let ale HDP vzrostlo dohromady o 10 procent. Situace se ale liší mezi jednotlivými sektory.
Čtěte také
„Zemědělství spadlo o 25 procent, metalurgie o 50 procent, export o 15 procent. Cítíme nedostatek pracovní síly, protože po začátku války odjelo šest sedm milionů Ukrajinců a další milion slouží v armádě,“ shrnuje v pořadu Interview Plus.
Ukrajině pomáhají také investice Fialovy finanční skupiny, jen letos má jít zhruba o 100 milionů dolarů na výstavbu průmyslového parku ve Lvově, ale také bytů a energetické infrastruktury na západě země. Zároveň se ale musí vypořádat se zvyšujícími se daněmi.
„Během války není tak důležité, kolik vyděláváme. Stejně většinu zisku investujeme do podpory ukrajinské armády a 10 procent našich zaměstnanců, kteří jsou v armádě. Nejdůležitější je tu válku vyhrát, aby Ukrajina zůstala nezávislou suverénní zemí,“ ujišťuje.
Mír je daleko
Schodky rozpočtu pomáhá vyrovnávat zahraniční pomoc ve výši 45 miliard dolarů, využívají se také výnosy ze zmrazených rezerv ruské centrální banky. „Mělo by se sáhnout i na aktiva. Určitě na to má morální právo Ukrajina i Evropská unie. Rusko tu válku začalo a mělo by za ni zaplatit,“ zdůrazňuje Fiala.
Čtěte také
Naproti tomu Spojené státy už Ukrajině finančně pomáhat nebudou, zásadní ale bude to, zda americký prezident Donald Trump uvalí na Rusko další sankce a zda budou pokračovat dodávky zbraní, které byly obnoveny v červnu poté, co z USA ztratily iluze, že se s Ruskem podaří rychle dosáhnout dohody o míru.
„Přístup americké administrativy byl naivní, připomínalo to politiku appeasmentu západních spojenců vůči Československu v roce 1938. Neviděl jsem žádnou šanci, že by se Putinem dalo domluvit po dobrém a ukázalo se to být pravdou,“ konstatuje Fiala.
Spojené státy nyní požadují, aby všichni členové NATO přestali od Ruska kupovat ropu, český podnikatel to ale nepovažuje za reálné. „Sankce mají smysl, ale Evropa je zavádí postupně. Největší efekt by měly, pokud by byly zavedeny najednou a byly také daleko více vymáhány,“ doplňuje.
Ukrajina jako Československo
Fiala vyzdvihuje pokrok v boji proti korupci, kterého Ukrajina dosáhla v posledních 10 letech. V poslední době ale pozoruje jistou stagnaci, mimo jiné v souvislosti s krizí kolem schválení a následného odvolání zákona oslabujícího nezávislost klíčových protikorupčních institucí.
Čtěte také
„Byla to velká chyba, kterou prezident Zelenskyj během devíti dnů napravil. Myslím, že je to dáno tím, že zůžil okruh lidí, kteří k němu mají přístup a věnuje se hlavně obraně a diplomacii. Ukrajinci mě stejně jako v letech 2004 a 2013 příjemně překvapili reakcí na některé nedemokratické tendence politiků,“ dodává.
Průzkumy naznačují, že Zelenskyj by ve volbách svůj mandát neobhájil. Například někdejší velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj by v hypotetickém souboji s ním získal 70 procent hlasů.
„Mou podporu má Ukrajina. Připomíná mi Československo v roce 1938 a budu ji podporovat na sto procent svých možností a sil, protože tím podporuji i Česko a celou Evropskou unii. Protože pokud by válka přešla přes Ukrajinu, tak si představme, jak bychom se bránili s 25tisícovou armádou,“ upozorňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
