Za tři čtvrtě roku EET rozdala finanční a celní správa pokuty za téměř 19 milionů korun

10. září 2017
Zprávy z

Finanční a celní správa rozdaly za porušení zákona o elektronické evidenci tržeb, který už platí tři čtvrtě roku, pokuty v celkové výši 18 773 800 korun. Nejčastějším zjištěným přestupkem bylo nevystavení účtenky. Osm podniků dokonce kvůli závažnému porušení zákona zavřely. Provozovatelé totiž neměli pokladny nebo autentizační údaje.

Kontrolou finanční nebo celní správy neprošel za devět měsíců téměř každý sedmý podnik - v Karlovarském, Jihočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji dokonce každý čtvrtý. Naopak nejlépe si vedly provozovny ve Středočeském kraji, kde zákon porušila jen 9,1 procenta kontrolovaných zařízení. Vyplývá to ze statistik celní správy od 1. prosince 2016 do 31. července 2017.

Celkem tak za tři čtvrtě roku fungování EET rozdaly oba úřady přes 2241 pokut v celkové výši 18 773 800 korun. „Prozatím nejnižší udělená pokuta za porušení povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb byla 100 korun a nejvyšší činila 150 tisíc korun,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Gabriela Štěpanyová, mluvčí Generálního finančního ředitelství, které už má statistiky i za srpen 2017.

Nejčastějším prohřeškem proti zákonu bylo nevystavení účtenky, nezaslání údajů do centrálního registru a neumístění informačního oznámení.

Několik podniků už ale oba úřady dokonce zavřely kvůli závažnému porušení zákona. „Kontroloři finanční a celní správy zavřeli od startu EET již 8 provozoven, a to v Praze, dvě v Olomouci, Pardubicích, Zlíně, Českých Budějovicích, ve Slavkově u Brna a Vyškově,“ dodala Štěpanyová. Tito provozovatelé podle ní neměli pokladní zařízení, která by registrovala tržby, nebo si dokonce nepořídily ani autentizační údaje.

Uzavření prodejen je dočasné. Jakmile majitelé napraví všechny vytýkané chyby, mohou znovu otevřít. Podle mluvčí Generálního ředitelství cel Martiny Kaňkové se tak už v jednom případě stalo.

Podle Štěpanyové ale nelze vyloučit, že bude následovat uzavření dalších provozoven. „Nicméně vždy to závisí na charakteru daného případu a jeho posouzení kontrolním orgánem, proto není možné takto dopředu určit, kolika provozovnám nyní uzavření hrozí,“ vysvětlila.

Celkově si podniky z 2. vlny EET, tedy maloobchodní a velkoobchodní firmy a někteří stánkaři, vedou o něco lépe než restauratéři, hospodští a hoteliéři. Ti byli součástí 1. vlny.

„U 2. vlny je nižší počet zjištění porušení zákona dán větší informovaností podnikatelů, kteří již mohli čerpat ze zkušeností podnikatelů z 1. vlny,“ dodala Štěpanyová.

autoři: pj , Tomáš Kremr
Spustit audio