Za propad turecké liry by Turci měli vinit svého prezidenta, píše Wall Street Journal

25. květen 2018
Recep Tayyip Erdogan

Investování na trzích rozvíjejících se zemí je velmi riskantní a nejistá záležitost. Finanční kapitál do nich proudí stejně lehce a rychle, jako své zdroje investoři stahují. Vše záleží na přístupu místních politiků, jejich postoji k ekonomice a celkové stabilitě.

 „Argentina na to přišla příliš pozdě. A teď by se mělo poučit Turecko, ze kterého utíká kapitál do bezpečnějších míst,“ píše ve svém redakčním komentáři americký deník Wall Street Journal.

Šestiprocentní deficit ve státním rozpočtu

Dlouhodobý propad turecké liry totiž pokračuje i letos. Od začátku roku turecká měna ztratila pětinu své hodnoty. Oslabování vyžaduje přijetí a hlavně vynucení extrémních monetárních opatření, které pád vyrovnají, myslí si podnikatelské noviny.

Podle nich má na současných tureckých problémech podíl především prezident Recep Tayyip Erdoğan. Editorial mu vyčítá hlavně deficitní hospodaření, které může brzy překonat hranici šesti procent hrubého domácího produktu.

Nemalý podíl na tomto stavu má také schodek zahraničního obchodu. Turecko sice zaznamenává rychlý růst, ale ten byl z velké části financovaný investicemi obchodovanými v amerických dolarech.

Škodí spíš vysoké úroky nebo Erdoğanovy metafory?

Hlava tureckého státu nicméně problémy domácí ekonomiky řeší především útoky na tureckou centrální banku. Přístup prezidenta Erdoğana k instituci tak redakční úvodník přirovnává k politice Ankary vůči Sýrii Bašára Asada. I k jeho režimu prý Turecko rovněž zaujímá tvrdý a agresivní postoj.

Wall Street Journal argumentuje nedávným Erdoğanovým prohlášením. Turecký vládce v něm pokáral centrální bankéře za to, že udržují vysoké úrokové míry, které jsou v prezidentově interpretaci „matkou a otcem všeho zla“.

Investoři si nicméně z projevu vyvodily hlavně domněnku, že Erdoğan hodlá uplatňovat politickou kontrolu vůči centrální bance, deklaratorně nezávislé instituci. A to i v době, kdy inflace v zemi dosahuje skoro jedenácti procent.

I přes enormní nátlak se však turecký prezident dočkal dalšího zvýšení úrokové míry. Centrální bankéři totiž ve snaze potlačit paniku související s oslabováním turecké liry zvýšili hlavní sazbu z třinácti a půl na šestnáct a půl procenta. To dále zdražilo půjčky pro jednotlivce i firmy.

Silný dolar tlačí na hospodařícího dikrátora

Americký deník tento vývoj dává do souvislosti s údajnou ztrátou důvěry v instituce tureckého státu. Dochází k ní i v důsledku stále autoritativnějších postupů tureckého prezidenta. „A to vše si žádá svou cenu,“ konstatuje editorial.

Diktátoři totiž zřídkakdy bývají dobří hospodáři. Je tomu tak z toho důvodu, že autoritativní vládci často chtějí zcela ovládat fiskální a měnovou politiku. Ostatně stejně jako vše ostatní.

Dalším zdrojem stále většího vnějšího tlaku na Turecko a některé další rozvíjející se ekonomiky je pak sílící americký dolar. Měna Spojených států nabírá na síle zejména proto, že investoři předpokládají navyšování tempa tamního ekonomického růstu. K němu má podle jejich přesvědčení dojít v důsledku daňové reformy a deregulace.

Není důvod k riskantním investicím v Turecku

Americká centrální banka také zvyšuje úrokové sazby, což je další motivace pro přesměrování kapitálových toků mimo rozvíjející se země. V celosvětově rostoucí ekonomice je celá řada vhodných míst a oblastí k investování, a není tedy důvod riskovat ztráty způsobené rozmary prezidenta Erdoğana.

Země nejlépe způsobilé dosáhnout kvality potřebné k obchodování v dolarech se podle amerického listu vyznačují pořádkem ve svém účetnictví, fiskální stabilitou, důvěryhodně jednající centrální bankou a prorůstovými opatřeními.

Turecký prezident Erdoğan ale chtěl uměle udržet nízké úrokové míry kvůli předčasným parlamentním a prezidentským volbám, které proběhnou už příští měsíc, 24. června. Současný vládce doufá, že u volebních uren získá od voličů ještě více moci a vlivu, než v rukou drží nyní.

Spočítají to Turci Erdoğanovi?

Jeho účelové jednání se mu teď ale vrací jako bumerang v podobě dalšího propadu liry. Z problémů se snaží vinit zahraniční aktéry a západní politiky. „Turci by se ale neměli nechat oklamat. Měli by být naopak chytřejší než prezident Erdoğan a volat ho k odpovědnosti za současný neutěšený stav,“ uzavírá Wall Street Journal svůj redakční komentář.

Spustit audio

Související