Za problémy v Mladé Boleslavi nemohou jen cizinci. Většina narkomanů a bezdomovců jsou Češi a Slováci, tvrdí náměstek primátora Povšík (ČSSD)
Škoda Auto patří mezi elitní české společnosti. Přítomnost automobilky má zásadní vliv na život v Mladé Boleslavi. Do tohoto 40tisícového města se v posledních letech za prací přistěhovalo až 15 tisíc cizinců. Jakým problémům a výzvám dnes čelí jeho obyvatelé? Odpověď na tuto otázku hledali účastníci první regionální debaty Českého rozhlasu Plus.
Jméno Škody Auto je neodmyslitelně spojeno s Mladou Boleslaví. Firma zde má svůj hlavní závod a je největším zaměstnavatelem v regionu. Neustálá poptávka po nových zaměstnancích znamená, že je zde prakticky nulová nezaměstnanost.
„Díky tomu tady dobře funguje drobný obchod nebo restaurace. Ale na druhé straně je tady větší kriminalita a více cizinců,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a dodává: „Menší firmy tady navíc jen těžko shánějíí nové zaměstnance.“
V tom mu dává za pravdu také ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Problém s nedostatkem zaměstnanců v regionu totiž musí řešit také Policie České republiky. „Máme problémy s platy. Policie se řídí tabulkami a těmi se platům ve Škodovce nedá konkurovat,“ říká s tím, že platy policistů v Mladé Boleslavi jsou už dnes na úrovni Prahy. Ani to ale nestačí.
Čtěte také
Právě policii je podle starousedlíků potřeba nadále posilovat. Velké množství především agenturních zaměstnanců s sebou totiž přináší také zvýšenou kriminalitu ve městě. Místní ji dávají za vinu především cizincům. S tím ale nesouhlasí zástupci radnice.
„Ze statistiky víme, že drtivá většina narkomanů a bezdomovců ve městě jsou Češi a Slováci,“ připomíná nelichotivou statistiku náměstek mladoboleslavského primátora Robin Povšík (ČSSD).
Multikulturní město
Počet cizinců v Mladé Boleslavi neustále roste. „Školy jsou denně konfrontovány s mnohonárodností svých žáků. Některé z nich navštěvují děti až 12 různých národností. Proto se snažíme podporovat výuku češtiny a pořádáme například festival kultur,“ přibližuje situaci Bohdan Wojnar, člen představenstva Škody Auto.
Problémy s cizinci pramení jak z rozdílných kulturních návyků, tak z jazykové bariéry. Celá řada z nich alespoň zpočátku neumí česky. „Dnes dokončujeme materiál, který za pomocí grafických prvků vysvětluje, co je to noční klid nebo že v Mladé Boleslavi se s lahví alkoholu nechodí po parku,“ popisuje jeden z prvků preventivního programu Povšík.
„Chceme tím vyslat jasný vzkaz – vítáme vás v Mladé Boleslavi. Ale abychom spolu dokázali žít, je potřeba dodržovat určitá pravidla,“ dodává.
Jak vypadá spolupráce radnice s představiteli Škody Auto? Jak se osvědčily smíšené policejní hlídky, ve kterých je vždy český policista a zahraniční pracovník bezpečnostní agentury? A v čem si i s odstupem několika desetiletí lze vzít příklad z Tomáše Bati a Zlína? Nejen o tom diskutovali hosté debaty Českého rozhlasu Plus. Poslechněte si ji, nebo se podívejte na video.
Hosté debaty byli:
• Jana Krumpholcová (Strana zelených), zastupitelka Mladé Boleslavi
• Bohdan Wojnar, člen představenstva Škoda Auto
• Robin Povšík (ČSSD), náměstek primátora Mladé Boleslavi
• Jan Hamáček (ČSSD), ministr vnitra
• Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu (za ANO)
Související
-
Škodománie aneb Jak se v Mladé Boleslavi začala vyrábět auta
Populár, Favorit, Rapid, Superb – tato a mnohá jiná jména patří neodmyslitelně k historii největší české automobilky Škody Mladá Boleslav.
-
Škodománie podruhé – od Embéčka k Favoritu
Vlastnit auto ze Škodovky bylo po celá 50. léta minulého století pro většinu obyvatel Československa nedostižným snem. S polovinou let 60. se tato představa zhmotňovala.
-
Antonín Cekota: Geniální podnikatel Tomáš Baťa
Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 ve Zlíně, v chudém podhorském kraji, kde „končí chléb a začíná kámen“, jak se tehdy říkalo. Jeho otec byl obuvník, stejně jako děd...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.