Za peníze na podporu biodiverzity se opravovaly lesní cesty, tvrdí entomolog
Moravská Amazonie, to jsou neproniknutelné lužní lesy nad soutokem řek Moravy a Dyje. Čím trpí tato unikátní lokalita? Hostem Magazínu Leonardo byl entomolog Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
„Moravská Amazonie je neuvěřitelně bohatá. Na dvou hektarech lese se nám podařilo nasbírat asi 6000 druhů bezobratlých živočichů,“ uvedl vědec.
Podle něj jde o z hlediska biologické rozmanitosti nejbohatší území v České republice. „Jeden z významných zastoupených druhů je tesařík obrovský, žije zde ale také orel královský nebo několik párů rarohů velkých. Je to také jediné místo u nás, kde žije čolek dunajský a některé druhy ryb.“
Jaká ochrana by byla pro takové území ideální? „Strašně rychle se zde těží dřevo, a tím je území velmi poškozováno. Přitom jde o oblast dost velikou, kam se vejde jak hospodářské využití, tak ochrana přírody,“ upozornil entomolog.
Snahy o to vyhlásit v Moravské Amazonii chráněnou krajinou oblast se datují do 80. let 20. století.
„Území ale spravují Lesy ČR, které se tomu brání. Jedna z hlavních nadějí se upínala k našemu vstupu do Evropské unie, kdy byla oblast vyhlášena jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast. Zvláště je potřeba sladit status tohoto území v národní legislativě a legislativě evropské.“
Podporuje český stát dostatečně tzv. biodiverzitu a pokud ano, jak? „Krajina se měnila a velká část rostlin a zvířat na to doplatila. Dnes máme asi až 10 % druhů bezobratlých, kteří vymizeli, další třetina vymírá a řada druhů přežívá na posledním místě, a zoufale potřebuje naši pomoc,“ tvrdí vědec.
„Měli jsme 2,3 miliardy korun na podporu biodiverzity. Za ty peníze se postavila většinou návštěvnická centra, opravovaly se lesní cesty v národních parcích. Opravdu na podporu biodiverzity šla jen asi třetina nebo čtvrtina peněz,“ konstatoval Lukáš Čížek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.