Za peníze na podporu biodiverzity se opravovaly lesní cesty, tvrdí entomolog

Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Navzdory druhovému epitetu není naším úplně největším. Má rád duby od obrovských ozdob hrází rybníků po pokroucené houževnatce výslunných strání. Oba dva typy dubů i s tesaříky pořád můžeme najít na jižní Moravě, Třeboňs
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Navzdory druhovému epitetu není naším úplně největším. Má rád duby od obrovských ozdob hrází rybníků po pokroucené houževnatce výslunných strání. Oba dva typy dubů i s tesaříky pořád můžeme najít na jižní Moravě, Třeboňs

Moravská Amazonie, to jsou neproniknutelné lužní lesy nad soutokem řek Moravy a Dyje. Čím trpí tato unikátní lokalita? Hostem Magazínu Leonardo byl entomolog Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

„Moravská Amazonie je neuvěřitelně bohatá. Na dvou hektarech lese se nám podařilo nasbírat asi 6000 druhů bezobratlých živočichů,“ uvedl vědec.

Podle něj jde o z hlediska biologické rozmanitosti nejbohatší území v České republice. „Jeden z významných zastoupených druhů je tesařík obrovský, žije zde ale také orel královský nebo několik párů rarohů velkých. Je to také jediné místo u nás, kde žije čolek dunajský a některé druhy ryb.“

Jaká ochrana by byla pro takové území ideální? „Strašně rychle se zde těží dřevo, a tím je území velmi poškozováno. Přitom jde o oblast dost velikou, kam se vejde jak hospodářské využití, tak ochrana přírody,“ upozornil entomolog.

Snahy o to vyhlásit v Moravské Amazonii chráněnou krajinou oblast se datují do 80. let 20. století.

„Území ale spravují Lesy ČR, které se tomu brání. Jedna z hlavních nadějí se upínala k našemu vstupu do Evropské unie, kdy byla oblast vyhlášena jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast. Zvláště je potřeba sladit status tohoto území v národní legislativě a legislativě evropské.“

Podporuje český stát dostatečně tzv. biodiverzitu a pokud ano, jak? „Krajina se měnila a velká část rostlin a zvířat na to doplatila. Dnes máme asi až 10 % druhů bezobratlých, kteří vymizeli, další třetina vymírá a řada druhů přežívá na posledním místě, a zoufale potřebuje naši pomoc,“ tvrdí vědec.

„Měli jsme 2,3 miliardy korun na podporu biodiverzity. Za ty peníze se postavila většinou návštěvnická centra, opravovaly se lesní cesty v národních parcích. Opravdu na podporu biodiverzity šla jen asi třetina nebo čtvrtina peněz,“ konstatoval Lukáš Čížek.