Za kybernetickými útoky na norský parlament stálo Rusko, píše deník Aftenposten. NATO vyjadřuje znepokojení

14. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy norská ministryně zahraničí Ine Eriksenová Söreideová

Norská ministryně zahraničí Ine Eriksenová Söreideová včera informovala, že za srpnovým kybernetickým útokem na norský parlament stálo Rusko, které to ale popírá.

Hackeři tehdy načas získali přístup do elektronické komunikace některých poslanců a jejich asistentů. Světové agentury píší, že norské bezpečnostní složky zaznamenaly kybernetický útok na emailové účty několika poslanců a zaměstnanců parlamentu 24. srpna. Útok se sice podařilo zastavit, ukradeno bylo nicméně „různé množství dat“ norských poslanců a jejich asistentů.

Čtěte také

Norský deník Aftenposten vysvětluje, proč se vláda rozhodla označit Rusko za viníka útoku, ačkoliv vyšetřování ještě probíhá.

Norské úřady prý už mají natolik jasné důkazy toho, že za útokem stálo Rusko, že nemusí déle čekat. Vláda chce podle norského listu ukázat, že v natolik závažném případě nemůže mlčet. Kdyby Norsko nereagovalo, posunulo by to hranice toho, čeho se Rusko v sousední zemi může odvážit. 

Aftenposten připomíná, že k podobnému útoku došlo v roce 2015 v Německu. Na počítačový systém Spolkového sněmu tehdy zaútočila ruská skupina hackerů APT28, známá také jako Fancy Bear.

Konkrétního pachatele německé úřady vypátraly až po pěti letech. Není zatím jasné, jakého objemu informací se dokázali pachatelé útoku na norský parlament zmocnit. Jak vyplývá z úřední zprávy, předmětem útoku se staly osobní informace a data několika zaměstnanců a poslanců.

Znepokojení NATO

Jak Aftenposten upozorňuje v další zprávě, norská tajná služba PST se, na rozdíl od vlády, zatím Rusko ani žádnou jinou zemi obvinit nechystá. Tajná služba hovoří o tom, že její vlastní vyšetřování stále pokračuje.

Vláda má podle PST informace z jiných zdrojů. To ale nic nemění na tom, že zpravodajské ohrožení, jehož zdrojem jsou především Rusko a Čína, je pro Norsko stále vysoké. Lze proto očekávat další podobné útoky, namířené proti počítačovým sítím. 

Čtěte také

Norská veřejnoprávní televize NRK na svých stránkách cituje vyjádření šéfa NATO Jense Stoltenberga. Severoatlantická aliance podle něj nemá důvody pochybovat o tvrzení norských úřadů, že za útoky stojí Rusko.

„NATO je znepokojeno, protože to odpovídá vzorci, který známe z jiných zemí. Takové útoky jsou nepřijatelné a narušují vzájemnou důvěru,“ řekl Stoltenberg. Podle vyjádření odborníka z norského Institutu obranných útok ještě zhorší už tak špatné vztahy mezi Ruskem a Norskem.

PPF má CME

Skupina PPF včera prostřednictvím svých dceřiných firem dokončila akvizici společnosti CME. Generálním ředitelem CME v Bulharsku se stane český mediální manažer Luboš Jetmar.

Čtěte také

Skupině PPF bude patřit i bulharská televizní stanice bTV, která vysílá od roku 2000 a je nejsledovanější komerční televizí v Bulharsku. Bulharská redakce Rádia Svobodná Evropa píše, že jednání mezi PPF a CME se protáhla o několik měsíců. Příčinou prý byla pandemie nemoci covid-19. V Bulharsku zatím panovala nejistota, zda k investici skutečně dojde.

Rádio Svobodná Evropa také cituje z tiskové zprávy, vydané investičním fondem, ve které se uvádí, že „PPF chápe životně důležitou úlohu nezávislých a objektivních médií v dnešní společnosti a bude se i nadále držet hodnot, díky nimž si zpravodajství stanice  bTV získalo velký respekt.“

Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiu.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související