Za krizi Řecka i eurozóny může nerozdělování přebytků, tvrdí řecký politolog

13. březen 2015

Řecký premiér Alexis Tsipras v Bruselu žádá o další finanční pomoc. Do zpřísnění úsporných opatření se Řecku podle premiéra nechce.

Podaří se Řecku odvrátit bankrot? Mají Atény šanci zůstat v eurozóně?

„Řecko by v eurozóně mělo zůstat. A není to výhodné ani tak pro Řecko samotné, ale pro eurozónu a pro Evropskou unii,“ uvedl v pořadu Pro a proti řecký politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Podle něj jde o komplexní problém krize eurozóny, která trvá už pět let, a řešení stále není v dohledu. „Neproškrtali jsme se k žádnému růstu, což potvrdili i světoví ekonomové.“

Kulidakis kritizoval evropský pokus o cestu z krize ven s poukazem na Spojené státy americké, které se postavily ke krizi naprosto opačně.

„Z krize vyšly poměrně úspěšně: masivně investovaly do ekonomiky, a místo šetření prováděly reformy a podpořily poptávku.“

Zadlužení v principu není špatné, tvrdí publicista. „Špatné je tehdy, když nesměřuje k růstu. Lidově řečeno, když si někdo pořídí dovolenou na dluh. Pokud je to ale zadlužení, které směřuje k investicím, je dobré, protože přinese prostředky, a je cestou z krize.“


Kulidakis: „Po pěti letech šetření vidíme, že jsme nedošli nikam, tato politika se neosvědčila... Řesení zde je: prohloubení integrace politické i ekonomické. Také musíme vytvořit funkční systém přerozdělování přebytků: všechny státy z principu nemohou být přebytkové… Krize eurozóny je o nerozdělování přebytků.“

Analytička serveru Echo24 Lenka Zlámalová nechápe, proč se Řekové zuby nehty drží eura. „To, že euro zemi poškozuje, a že je stejná měna pro Řecko a Německo naprostý ekonomický nesmysl, je zjevné.“


Zlámalová: „Pohlížet na měnovou unii jako na morální a politický projekt je zavádějící. V Americe se přerozděluje mezi jednotlivými státy zhruba 30 % HDP. Pokud by se tak přerozdělovalo v Evropě, může to fungovat. K tomu ale není žádná politická vůle. S tím když půjdete do voleb v jakékoli zemi, tak skončíte poraženi. Lidé to nechtějí.“

„Jde o sociální inženýrství, které se Evropská unie snaží velmi neúspěšně aplikovat, a končí to nejhoršími vztahy mezi jednotlivými zeměmi evropské měnové unie od 2. světové války.“

Analytička připomněla, že Řecko v eurozóně zůstat chce, jak i prokázaly poslední průzkumy veřejného mínění.

Zároveň ale kritizuje postoj Atén ke krizi. „Řecký přístup k řešení krize je strašný.“

Situace v zemi není jen krizí ekonomiky, ale jde o hlubokou společenskou krizi. „A bez odpisu části dluhů není Řecko schopno se z této pasti dostat.“

„To, čemu poslední čtyři roky říkáme záchrana Řecka, je jen udržování ve stavu, který dříve nebo později musí vybuchnout,“ varovala analytička Lenka Zlámalová.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio