Za každé euro poslané do Bruselu se vrátí dvě. Až zbohatneme, bude to méně, říká státní tajemník

26. únor 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy euro

Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno v parlamentu prohlásila, že je potřeba společný azylový systém, který bude solidární v rozdělování běženců. Zdůraznila při tom, že solidarita nemůže být jednosměrná. „Solidarita opravdu jednosměrná není. Všechny státy profitují z účasti na vnitřním trhu. A státy, které jsou čistými plátci, mají ty výhody opravdu velké,“ upozorňuje státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař z ČSSD.

Připomíná například výnosy z podniků působících na českém území. Naopak Česká republika dostává peníze na zajištění infrastruktury a zvyšování konkurenceschopnosti a životní úroveň. „To je součást celého balíčku jednotného trhu, solidarita tedy není jednostranná. To neznamená, že se nechceme podílet na ochraně hranic nebo na řešení situace ve třetích zemích,“ dodává.


Víceletý finanční rámec po roce 2020 se schvaluje jednomyslně, nejen Česká republika tak může klíčové věci ovlivnit.Aleš Chmelař

Slova o tom, že bychom mohli přijít o evropské peníze kvůli neochotě přijímat migranty, Chmelař považuje za politická prohlášení určená pro domácí publikum. Debata o případné podmíněnosti Fondu soudržnosti se prý týká především otázky vlády práva, strukturálních reforem nebo fiskální situace.

Za jedno euro dostáváme dvě

Česká republika do evropského rozpočtu ročně odvádí asi čtyřicet miliard, zpět ale dostává zhruba dvojnásobek. „Nicméně bohatneme a v budoucnu se nám tak za jedno euro nevrátí dvě, ale třeba jen 1,8. Bude záležet na nastavení jednotlivých kapitol, debata o objemu by neměla předcházet debatě o podobě a cílech,“ podotýká.

Evropský rozpočet by také měl být více flexibilnější, je totiž plánovaný na sedm let, přičemž některé programy dobíhají ještě tři roky poté. „V roce 2018 tak v podstatě rozhodujeme o tom, co se bude dít v roce 2030. Svět se prudce mění, takže dává smysl si příliš nesvázat ruce,“ doplňuje. V minulosti se totiž ukázalo, že neexistují rezervy pro hospodářskou či migrační krizi.

Evropský parlament ve Štrasburku

Lidé nevolí „evropsky“

V roce 2019 skončí mandát předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, kterého do funkce vyneslo vítězství ve volbách do Evropského parlamentu. Ovšem tento model, ve kterém jednotlivé frakce nominovaly svého kandidáta, se podle Chmelaře neosvědčil, předsedu Komise by místo toho měly navrhovat členské státy.

„Kdyby tomu bylo tak, že lidé skutečně volí ty tzv. spitzenkandidáty, tak by nikdo neprotestoval. Lidé ale volili národní strany. Evropský parlament se snaží získat větší moc,“ tvrdí Chmelař. Podle něj je klíčové spíše zvýšit legitimitu Evropského parlamentu v jednotlivých členských státech, jak ukazuje volební účast.

Jakou pozici má v Evropě trestně stíhaný premiér v demisi? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , mro
Spustit audio