Za Jiřím Vondráčkem. Miloš Doležal vzpomíná na našeho bývalého kolegu

3. březen 2022

Jirka. Jirka Vondráček přezdívaný Vondra (10. 10. 1948 – 23. 2. 2022). Postavou kulatý, hlasu hlubokého až bručivého, báječný kumpán a kamarád do každého počasí. Od počátku devadesátých let rozhlasový literární redaktor a dokumentarista v širokém spektru témat a oblastí. Sám si řadu pořadů dokázal zrežírovat, dramaturgovat a když bylo potřeba, tak i důkladně sestříhat.

Překladatel z polského jazyka, především současných polských dramatiků (Ingmara Villqista, Michała Walczaka, Tadeusze Slobodzianka aj.). Opomenout nelze ani jeho přetlumočení  knihy Anny Bikont My z Jedwabneho o protižidovském pogromu v Polsku. Jeho erudice využívaly časopisy Svět a divadlo, Divadelní revue a pořadatelé mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni.

Svým rodem a venkovským dětstvím patří Jirka do Kořenic a Ratboře,  kde v dětství ministroval v místním kostele. Kolín – to bylo místo jeho dospívání a pozdních návratů, za matkou, za přáteli, za stíny minulosti (zvlášť pozorný byl k židovské komunitě a její historii). Poté pražská studia divadelní a filmové vědy a práce kulisáka v několika divadlech. A po pádu komunismu výzva od kamaráda z kolínského mládí, rozhlasového redaktora Jirky Kamena, aby nastoupil do obrozujícího se rozhlasu. Vypočítávat, co všechno Jirka pro rozhlas  vytvořil a stvořil a jaká výrazná rozhlasová stopa za ním zůstává, by bylo nekonečné.

Od povídek a četeb (od Jaroslava Haška či Bruna Schulze až po Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého, Jana Nováka či Magdu Platzovou), dokumentů (historie českého vysílání BBC, Vladimír Boudník,  Lubomír Holeček, rodinná setkání u Medků aj.) a Osudů, kde připravil desítky monografických vyprávění předních aktérů české kultury, od hudebníků až po divadelníky a spisovatele (namátkou Viktor Fischl, Eva Kröschlová, Jiří Stivín, Jan Vladislav, Ivan Vyskočil, Karol Sidon aj.). Vladislavovo vyprávění, zaznamenané a editované Jirkou, také vyšlo knižně pod názvem Nebylo těžké říci ne. Vzpomínám si, jak přísný a nekompromisní Jan Vladislav vděčně děkoval Jirkovi za to, kterak výtečně jeho vyprávění sestříhal a sestavil a umožnil mu tak projít znovu životem. Za pár týdnů po tomto setkání Jan Vladislav zemřel.

Jirka byl kolínský patriot, obhájce střední Evropy, gurmán, psovod psice Báry, ale také příležitostný filmový herec (jako myslivec se mihne ve Svobodově filmu Zánik samoty Berhof) nebo bubeník rozličných hudebních krátkodechých seskupení. Originál každým coulem, který šel neohroženě vstříc absurdním situacím. A také univerzál - rozuměl cirkusu i chovu křečků, dokázal se bavit s letci-veterány o bitvě o Británii i s kolínským dlaždičem o kvalitě žulových kostek.  Seděli jsme  dlouhá léta společně s Petrem Turkem v jedné redakční místnosti,  natáčeli spolu řadu pořadů, občas vyrazili na výlet. Řídil jsem, Jirka podřimoval, navštíven sestřičkou narkolepsií, ale když bděl, jeho proud vyprávění nebral konce, neměl totiž dno. Jeho příběhy nabíraly rozměrů pábitelských, různě až hrůzně se vršily a šmodrchaly, aby nakonec přeci jen dostaly pointu. Tak, jako smrtí dostal nový rozměr Jirkův život.

Poslední rozloučení s Jiřím Vondráčkem se uskuteční v sobotu 5. března od 14 hodin v Kolíně, v chrámu Nejsvětější Trojice.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio