Za jak dlouho by člověk propadl z jedné strany zeměkoule na druhou?
Když jsme se jako děti poprvé dozvěděli, že Země není placka, ale že je kulatá, mnohé z nás napadly různé otázky. Asi všichni jsme dumali nad tím, jak to protinožci dělají, že můžou chodit hlavou dolů a přitom nespadnou z povrchu zemského.
Některé zajímalo i to, jestli se dá provrtat zeměkoulí skrz naskrz – jestli je opravdu možné začít kopat tunel někde u Benešova a nakonec vylézt až v Austrálii. Z podobného ranku je i otázka, jak dlouhou dobu by trvalo, než by se člověk takovým tunelem propadl z jedné strany zeměkoule na druhou.
Na tuto hypotetickou otázku několik desítek let existovala jasná odpověď, které zněla 42 minut a 12 sekund. Při výpočtu tohoto času se vycházelo z předpokladu, že zemské vrstvy mají všude stejnou hustotu a nepočítalo se s odporem vzduchu a třením.
Ovšem v březnu letošního roku vyšel v jednom americkém vědeckém časopise článek, který tento výpočet vyvrátil. Autorem byl student doktorského studia na univerzitě v Montrealu a ve svých výpočtech přihlédl k tomu, že zemská kůra a zemský plášť mají nižší hustotu než zemské jádro.
Vezmeme-li do úvahy tuto skutečnosti, vyjde nám, že skrze zeměkouli se dá propadnout za pouhých 38 minut. To znamená, že pokud by bylo něco takového možné, člověk by více jak 12 tisíc kilometrů dlouhou cestu od jižního na severní pól urazil za dobu, která je o čtvrt hodinu kratší než čas, za který dnes dojede pendolino z Ostravy do Olomouce.
