Z ulic zmizí sochy Puškina, Dostojevského nebo carevny Kateřiny. Ukrajinci začali s derusifikací

7. květen 2023

Od počátku ruské invaze Ukrajinci demontují pomníky ruských osobností a přejmenovávají ulice. Často jde o místní iniciativy, od minulého týdne se ale „dekolonizace“ veřejného prostoru od symbolů imperiální politiky Kremlu, stala oficiální vládní politikou. Prezident Volodomyr Zelenskyj totiž podepsal zákon zakazující „propagandu ruské imperiální politiky“. Obce budou muset odstranit pomníky a měnit názvy ulic. Více informací přináší německý deník Der Spiegel.

Zákon začne platit za tři měsíce a celostátní výbor teď vypracovává seznam zakázaných názvů a označení.

Ukrajina už po celé zemi přejmenovala téměř 10 tisíc ulic, náměstí a dalších míst.

Když ukrajinské síly loni vyhnaly ruská vojska z Černihivské oblasti na severu země, lidé spontánně odstranili bronzovou bustu básníka Alexandra Puškina. Ředitel regionálního historického muzea tehdy řekl, že potom co barbarského Rusové dělali, „už nemají žádnou kulturu“.

Ruská kultura na Ukrajině vždy sloužila k ospravedlnění ruských zvěrstev.

Busta ruského literáta nebyla zničena, jen se přesunula na dvůr Lajevského muzea vedle dalších „vyřazených“ bust sovětských představitelů.

Čtěte také

Puškinův sochařský portrét stál ve městě od roku 1900, celá oblast tehdy byla součástí carského Ruska. Podle ředitele muzea Puškin ztělesňuje to, co Rusové nazývají „velkou ruskou kulturou“, proto do centra města nepatří.

Puškin je považován za „ruského Goetha“, ale stejně jako literární velikáni Dostojevskyj a Tolstoj oslavoval politiku carského impéria.

Podle ukrajinského ministerstva kultury bylo loni odstraněno 28 Puškinových pomníků. Došlo ale i na pomníky ruského vojevůdce Alexandra Suvorova, sovětských spisovatelů a památníky Rudé armády.

Město Oděsa na základě petice odstranilo sochu zakladatelky města carevny Kateřiny II.  Po celé zemi bylo také přejmenováno téměř 10 tisíc ulic, náměstí a dalších míst.

Propaganda Kremlu už běsní

Ruská propaganda reagovala očekávanou mediální smrští. Sám Putin invazi ospravedlňuje ochranou ruskojazyčného obyvatelstva.

Ukrajinští poslanci se ale při schvalování zákona odvolávali na vlastní bezpečnost s tím, že Rusko chce vrátit Ukrajinu do stavu závislosti, který fungoval během éry carského Ruska i Sovětského svazu. Osvobozením veřejného prostoru od ruských symbolů má Kyjev odmítnout i jakékoli územní nároky Ruska na Ukrajinu.

Čtěte také

Podle mladého filmaře Oleksije Radynskiho nejsou největší hrozbou pro ukrajinské památky a architekturu nové zákony, ale ruské rakety. Současný boj o suverenitu Ukrajiny je podle jeho slov válkou antikoloniální, protože ruská kultura na Ukrajině nakonec „vždy sloužila k ospravedlnění ruských zvěrstev“.

Der Spiegel dodává, že důkladná „derusifikace“ veřejného prostoru na Ukrajině má podporu většiny obyvatel. V nedávném průzkumu veřejného mínění se pro tuto politiku vyslovilo 60 procent respondentů, jen 13 procent bylo proti. Pětina Ukrajinců nezaujala žádný postoj.

Kyjevský politolog Volodymyr Fessenko poznamenává, že odpůrci změn teď nechtějí veřejně vystupovat, aby nevypadali jako zastánci Ruska. Jako příklad uvádí slavný pomník Kateřiny Veliké v Oděse. Podle Fessenka se o něm vedly dlouhé spory a debaty ještě před válkou. Po napadení Ruskem se už žádný nekonal.

Čtěte také

Sám Fessenko patří ke starším ruskojazyčným Ukrajincům, kteří ale nechovají žádné sympatie k současnému vedení Ruska. Přesto se stále cítí být spjat s ukrajinskou i ruskou kulturou.

„Pro nás je to součást života,“ vysvětluje 64letý politolog, který si po ruské invazi změnil křestní jméno z Vladimira na ukrajinského Volodymyra. Zatímco Fessenko stále mluví rusky, jeho dcera naopak úplně přešla na ukrajinštinu.

Kyjevský politolog říká, že sám by nejraději ruské literáty a hudebníky na jejich piedestalech a pamětních deskách nechal. „Nemohu válku svádět na Tolstého, Dostojevského a Puškina,“ říká. Zároveň ale dodává, že chápe pocity svých spoluobčanů. „Řada lidí ztratila své blízké a pochopitelně má negativní postoj ke všemu ruskému“.

Kulturoložka Mariam Naiemová, která vyrostla v Kyjevě a její mateřštinou je ruština, tvrdí, že dekolonizace je v jejích očích osvobození od nadvlády ruštiny.

Jde o to, aby si lidé uvědomili, že jejich vlastní kultura byla více než 200 let potlačována. „Teď musíme vynést ukrajinskou kulturu na světlo“ a ruská naopak ustoupit do stínu, uzavírá slovy kulturoložky list.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková. 

autoři: Ondřej Čížek , Tea Veseláková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.