Z přesvědčené komunistky signatářka Charty 77. Odmítnutí ministra ji málem stálo život. Osudové ženy: Marie Švermová

14. leden 2023

Komunistické přesvědčení ji provázelo celý život. Prožila ho na výsluní i ve stínu. Také její milostné vztahy proběhly pouze v prostředí strany. Byla přitažlivá, a to ji málem stálo život... V dokudramatu účinkují Jitka Ježková, Martin Myšička, Aleš Procházka a Alexej Pyško. Hovoří historik Michal Stehlík.

Host: historik Michal Stehlík
Účinkují: Jitka Ježková, Martin Myšička, Aleš Procházka a Alexej Pyško
Připravila: Ivana Denčevová
Napsal: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 12. 5. 2017

Marie Švermová (1902–1992) se narodila do chudé rodiny Švábových, která ji nutně formovala k horování pro sociální spravedlnost. Stala se přesvědčenou členkou a funkcionářkou nově vzniklé Komunistické strany Československa (KSČ). Ve 20 letech pracovala jako sekretářka a překladatelka, zároveň dálkově studovala práva.

Tehdy se taky na jedné ze schůzí seznámila s o rok starším Janem Švermou. „Pro poválečnou generaci konfrontovanou s hrůzami války i chudobou bylo nové komunistické hnutí velmi přitažlivé. Mladí byli motorem pro budoucí revoluci. A Šverma patřil k intelektuálním postavám tohoto hnutí,“ popisuje historik Michal Stehlík.

Manželství se mi zdálo měšťácké. Romanticky jsem se domnívala, že opravdový funkcionář se nesmí ničím vázat, ani láskou, a už vůbec ne rodinou… Své poslání jsem viděla v revoluci.
Marie Švermová v dopise manželovi

Moskevská emigrace

Po narození dcery oba odjeli studovat do Moskvy a stali se vedoucími členy KSČ. Ve 30. letech se on stal šéfredaktorem Rudého práva a ona byla jako spolupracovnice Kominterny vyslána do Moskvy. Tam taky po Mnichovu s celou rodinou a dalšími komunistickými funkcionáři emigrovali.

Jejich politická aktivita ale pokračovala. Marie už jako rozhlasová novinářka dál propagovala komunismus. „Chtěli osvobodit Československo. Ale nad tím vším bylo marxistické učení a budování socialismu,“ vysvětluje historik Michal Stehlík. Šverma musel v souvislosti se Slovenským národním povstáním (1944) jako politický pracovník na Slovensko. Jenže při horském přechodu zemřel.

Dát košem obávanému Kopeckému

Ministr informací Václav Kopecký

Po válce se ovdovělá Švermová vrátila spolu s dalšími komunisty. Nejdříve na Moravě „organizovala komunistické ženy“. V Brně potkala i o 10 let mladšího ambiciózního krajského tajemníka Ottu Šlinga. Jejich milostný vztah pak trval několik let, přestože Šling byl ženatý otec. V té chvíli se s nabídkou sňatku objevil jiný muž.

Byl to jeden z nejobávanějších a nejmocnějších mužů doby – ministr informací a kultury Václav Kopecký. Marii znal už od mládí z tzv. marxistického sdružení. Už tehdy ji prý obdivoval. Sám už ženatý byl, to mu ale nebránilo nabídku k sňatku vyslovit. Marie ho odmítla. A to se jí vymstilo.

Když v 50. letech v rámci „zostření třídního boje“ došlo i na mýcení ve vlastních (komunistických) řadách, dostal Otto Šling trest smrti. Před soudem s Marií Švermou líčil Kopecký pikantnosti z jejího osobního života a plival na ni kvůli „špinavému poměru s Ottou Šlingem“. Odsoudili ji na doživotí. Zřekla se jí celá rodina.

Z nadšené komunistky chartistka

Na svobodu se dostala až v roce 1956. Později usilovala o rehabilitaci – svou i dalších nespravedlivě odsouzených. Zapojila se do reformního pražského jara. Po okupaci v roce 1968 se ale opět dostala do role kritičky poměrů, což ji vedlo až k podpisu Charty 77.

„Na jejím ideovém přesvědčení se během života patrně nic nezměnilo. Změnilo se ale její přesvědčení, kdo a jak myšlenky realizuje. Na svých názorech setrvávala,“ popisuje historik. Když Marie Švermová v 90 letech zemřela, ležely v obřadní síni vedle sebe věnce KSČ i Charty 77.

autor: ide
Spustit audio

Související