Z opačného břehu: Odcházím ze Sucupiry

17. březen 2015
02747571.jpeg

Sedmá část seriálu Zápisky z opačného břehu se věnuje velkému latinskoamerickému fenoménu – telenovelám.

V dalším pokračování svého cyklu zkoumá Markéta Pilátová historii, oblíbenost i specifičnost známých mýdlových oper v Brazílii.

Odcházím se Sucupiry

Všichni čekají, kdy se to stane, čekalí dlouho a trpělivě – celých všech 120 dílů. Vášeň v brazilské telenovele, která trhala rekordy sledovanosti a jmenovala se América každým dílem narůstala. Užuž se měli políbit. On a on. Júnio a Zé. Ten okamžik v posledním díle nastal, rty sobě si oddaných, krásných, štíhlých a svalnatých mladíků se k sobě těsně přiblížily, ale - nedotkly se. Bylo tak učiněno zadost katolické morálce, která v brazilské společnosti hraje zásadní roli. Polibek byl sice v původní verzi telenovely natočen, jenže i přes protesty početné brazilské gayské komunity se nevyhnul cenzorovým nůžkám. Průzkumy sledovanosti a mínění diváků, které si mocný brazilský televizní koncern Globo pořizuje, totiž mluvily proti takové otevřené homosexuální vášni.
Jedna velká telenovela

Telenovely patří k Brazílii stejně neodmyslitelně jako tento symbol Rio de Janeira

Na telenovelu América, v níž se prolíná a protíná několik příběhů chudých i bohatých rodin z nejroztodivnějších brazilských prostředí, narážel člověk úplně všude. Ale nejen na ni. Brazílie je totiž plná telenovel a jejich příběh je zároveň příběhem celé latinskoamerické společnosti.

Pohled do minulosti

V Latinské Americe lidé žánr známý dnes jako „telenovela“ začali pravidelně poslouchat ve 40. letech minulého století v rozhlase. Podobně tomu bylo i jinde, jenže na tomto světadílu, s jeho ohromnými vzdálenostmi, neprostupnými částmi pralesa a hor, hrál rozhlas mnohem větší roli než třeba v Evropě. A tak když tenkrát vysílali novelu, na ulici prý nepotkal člověk živou duši. Rozhlasovou idylu skončila jako všude i tady na konci 50. let televize.

Začátky

Mýdlové opery se mohou odehrávat v jakémkoliv prostředí

První latinskoamerické telenovely byly krátké: trvaly dnes nepředstavitelných 20 minut a vysílaly se jednou týdně. Během deseti let však sledovanost žánru tak narostla, že se začaly vysílat každý den, v mnohem delších časech. Dnes se na vás z obrazovek vylévá několik telenovel denně na několika kanálech najednou.

V Brazílii dnes může úspěšnou telenovelu sledovat až 50 milionů diváků. Příběhy se šijí divákům na míru v brazilské portugalštině zdomácněla fráze „jít na tu svou“. Mají ji například řidiči kamionů: nekonečnou telenovelu o dvou sympatických chlapících, kteří křižují rozlehlé oblasti Brazílie v kamionu a zažívají nepřeberná „kamioňácká“ dobrodružství. Řidičů kamionů jsou v Brazílii tisíce, v zemi prakticky neexistuje železniční trať a zboží se mezi jednotlivými státy přepravuje automobily. Jejich story je šikovně umístěná na hodinu mezi desátou a jedenáctou, kdy většina řidičů končí své dlouhé putování. Na benzinových pumpách nebo ubytovnách se vykoupou a pak hajdy do svého kamionu na „tu svou“. ...

Tolik ukázka ze sedmého pokračování seriálu hispanistky a spisovatelky Markéty Pilátové. Celý si ho můžete poslechnout zde anebo v úvodu toho článku.

Spustit audio
autor:Markéta Pilátová
  • Cestování
  • Brazílie
  • telenovela