Z opačného břehu: Bubny naděje
V dalším dílu seriálu Markéty Pilátové se seznámíme s příběhem brazilského hudebníka Carlinhose Browna a jeho hudební školy Pracatum.
Carlos Santos de Freitas vyrůstal v brazilském slumu Candeal Pequeno, na periferii tropického Salvadoru da Bahía. Učil se hrát na všechno možné, a když si jej jednou při bubnování na plechovku všiml na ulici světoznámý hudebník Caetano Veloso, začala jeho strmá cesta vzhůru.
Strmá cesta vzhůru
Mladík si vybral pseudonym Carlinhos Brown podle zbožňovaného afroamerického hudebníka Jamese Browna, začal vystupovat spolu se svým učitelem Velosem a jeho první samostatné album Alfagamabetízado (1997), věnované lidem, kteří se bez prostředků dokázali naučit číst a psát, mělo obrovský úspěch.
Spolu se zpěvačkou Marisou Montes a Arnaldem Antunesem pak Brown natočil album Tribalistas (2002) na počest černochů zavlečených z Afriky do Brazílie při portugalské kolonizaci.
Jemná, kytarově laděná hudba se snovými texty překonala veškerá očekávání, jen v Brazílii se desky prodalo více než milion kusů a hraje se i v evropských rádiích.
Životní lekce
Vždycky vtipný a rozevlátý muzikant s dredy však na výsluní nezapomněl, že kdysi sám vyklouzl drogám, násilí a negramotnosti jen o fous. Od konce devadesátých let pomáhá uskutečňovat podobné zázraky ve své hudební škole Pracatum. V originálně pojaté, barevné budově uprostřed Brownova rodného slumu v Salvadoru da Bahía se dnes více než dvě stovky dětí učí hrát na nejrůznější nástroje, pracovat s hudební technikou, číst, psát, šít na stroji, učit se nejrůznějím řemeslům a mluvit anglicky. Součástí projektu je i koncertní sál pro 2500 diváků.
Učitelé kladou důraz na přirozený hudební projev, až ve vyšších ročnících se tu vyučuje i práce s elektronickými zvuky a technikou. "Děti by se měly naučit vytvářet správný hip hop na plechovce od coca-coly, ne na počítači," vysvětluje své záměry Carlinhos Brown.
Ostatně brazilské slumy jsou proslulé nejen násilím a obchodováním se zbraněmi a drogami, ale právě touhle strhující spontánní muzikálností, kdy se z těchto čtvrtí ozývají právě improvizované koncerty a jam session na plechovky od sardinek či kanystry benzínu.
Když se chce...
Carlinhos Brown vnímá okolní realitu jinak, než je u latinskoamerických hudebníků odkojených ulicí běžné. "Černí muzikanti často zpívají o tom, jak je svět špatný. A co? Málo z nich s tím něco dělá. Všechny ty jejich protestsongy! Proč nezměnit věci kolem nás?" nechal se slyšet Carlinhos v zářivě modrém turbanu na jednom ze svým evropských vystoupení v Lisabonu, když objasňoval podstatu své sociální práce.
Ve slumu Candeal se po otevření školy výrazně snížila kriminalita a Brown dokonce přesvědčil místní úředníky, aby k chatrným domkům chudiny, které město běžně nechává bourat buldozery, raději přivedli elektřinu a vodovod. Dosáhl dokonce toho, že dnes se na jeho projektech podílí i státní správa. Žáci dnes odcházejí z hudební školy s hlavou plnou nápadů a podstatně větší šancí na uplatnění.
Například Luciano Santos Barreto, kterému se podařilo díky muzice zbavit závislosti na drogách dnes bubnuje společně s Brownem v legendárním seskupení hudebníků a bubeníků Timbalada. Svou budoucnost dnes vidí optimisticky: "Chci se ještě na nějaký čas vrátit do školy, zkusit flétnu a trumpetu a pak si založit vlastní skupinu." Naplňuje tak do slova a do písmene Brownův sen o škole, kde by děti mohly uspokojit svou zvědavost a zároveň tvořily nová, vlastní kouzla a braly životy do svých rukou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
