Z opačného břehu: Argentinská hejlovina
Čtvrtý díl seriálu Zápisky z opačného břehu vypráví příběh o jedné velké lidské touze.
Argentinská hejlovina Josefa Hurta
V roce 1927 žil v Kutné Hoře člověk, který se neustále znepokojoval smyslem života, jeho prázdnotou a naplněním oné prázdnoty. Jmenoval se Josef Hurt. Byl to úspěšný, pohledný mladý bankovní úředník se slibnou kariérou před sebou. Pocházel ze středostavovské rodiny, netrpěl nouzí ani sebemenšími existenčními starostmi. Chodil do boxerského klubu, četl Fráňu Šrámka, Karla Čapka, Otokara Březinu, Rabíndranáth Thákura, miloval Anku Kubíčkovou a kamarádil se s boxery Rudou a Zedou.
Nesnesitelné vnitřní pnutí
A pořád mu tohle všechno připadalo jaksi nedomrlé, připadalo mu, že ke svému pohodlí přišel jako slepý k houslím a že život přeci nemůže být jen tohle spokojené bytí doma v teploučku. Měl pocit, že má na víc a může dokázat něco velkolepého. Někdo by mohl říct, že ho pálilo dobré bydlo.
Josef Hurt toužil po dobrodružství, po nějaké „hejlovině“, jak píše ve své strhující knize – cestopise po lidské duši nazvané Pod Jižním křížem. V té době se desítky českých a zejména moravských zemědělců z oblasti Hané vystěhovávaly do Argentiny. Ta nabízela levnou půdu a hodně příležitostí. O takovýchto zvěstech se doslechl i Josef Hurt a začal společně se svými kamarády Rudou a Zedou spřádat velké plány. Chtěl do Evropy z Argentiny posílat kaktusová semena, zařídit si firmu export-import či nějakou velkou evropskou společnost v Argentině zastupovat.
Na cestě
Deník Josefa Hurta Pod Jižním křížem začíná plavbou do Jižní Ameriky. Cestou Josef Hurt poznával onu kosmopolitní Evropu před druhou světovou válkou, kdy Portugalci jezdili na sklizeň kávy do Brazílie a zase se vraceli domů, Češi studovali ve Francii, Italové zakládali v Argentině své veřejné školy a Němci osidlovali Patagonii.
Všechno ho okouzlovalo a děsilo zároveň. Pak jeho loď přistála v Buenos Aires v přístavu Puerto Madero. A začalo to opravdové dobrodružství, na které Josef Hurt tolik spoléhal. Rozhodně ho dokázal popsat a uchopit, dnes už sice lehce archaickým jazykem, nasáklým příchutí argentinské španělštiny, ale jeho kniha je i cenný historický materiál, který vyvrací jisté emigrační mýty...
Tolik ukázka ze čtvrtého dílu seriálu Zápisky z opačného břehu. Celý si ho můžete poslechnout v úvodu tohoto článku nebo zde:
Zápisky z opačného břehu vysíláme v magazínu Sedmý světadíl a jejich autorkou je hispanistka a spisovatelka Markéta Pilátová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
