Z obětí chemických útoků v Sýrii se stává nástroj ve strategické hře

Obětmi byli běžní obyvatelé této oblasti, tedy sunnitští Arabové, odpůrci Bašára Asada

Italský katolický deník Avvenire se netají s pochybnostmi nad načasováním chemického útoku v enklávě východní Ghúta u Damašku. Problematická připadá komentátoru Riccardu Redaellimu i vlna pobouření nad údajným nasazením chlóru vojsky Asadova režimu.

Z taktického hlediska je prý nasazení chemických zbraní nejen zbytečné, ale dokonce kontraproduktivní. „Stává se z něj záminka k intervenci dalších sil, v tomto případě amerických. Ty by se mohly zamíchat do konfliktu, který Asadovy síly již fakticky vyhrály,“ upozorňuje list.

Kontrast nezájmu a emocí

Za pozoruhodný poté označuje velký kontrast mezi „plamennými reakcemi“ na zvěrstva chemických útoků, a „naprostým nezájmem“ o každodenní masakry syrského obyvatelstva. To umírá v daleko větších počtech kvůli konvenčním zbraním, ale i nedostatku potravin, vody a léčiv.

„Zkrátka to vypadá, že ti, jimž chemické útoky vadí, zcela ignorují každodenní vražednou mašinerii. A tak se zdá, že i tady jsou mrtví využíváni k ryze vojenským strategickým cílům,“ má jasno Avvenire.

Trump jako naděje

Je podle něj zřejmé, že momentálně mají velké obavy z aktivit multietnických šíitských milic Izraelci. Hrozí, že dojde ke vzniku jakéhosi „Superhizballáhu“. Jediný, kdo by jej mohl zastavit, je americký prezident Donald Trump, známý svým protiíránským postojem.

„Co se Spojený států týče, těm zase hrozí ztráta loajálních sil v pozemním konfliktu, takže by jejich zájmy nikdo nehájil. Na hřbetu trýzněného syrského obyvatelstva se cynicky hrají mocenské šachy, a na pomoc Syřanům možná vyrazí někdo, kdo ještě nedávno sliboval, že se Sýrií už nechce nic mít,“ uzavírá katolický deník Avvenire.