Z Československa se utíkalo už od první republiky, ale migranti mířili i do komunistického bloku, říká historik AV ČR

25. prosinec 2018

Unikátní mezinárodní projekt vzniká pod prsty a vedením Čecha Michala Frankla. Je věnovaný uprchlíkům v Československu, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Jugoslávii a v jejich nástupnických státech, od začátku 20. století do 90. let.

Historik Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR získal prestižní grant Evropské výzkumné rady v na naše poměry neskutečné výši víc než 50 milionů korun. „Chceme se na středovýchodní region podívat trochu jinýma očima,“ říká Michal Frankl.

První republika

První republika je i v této oblasti velmi zidealizovaná. „Lidé si myslí, že Československo tehdy uprchlíkům velmi pomáhalo. My bychom teď chtěli tohle obrátit a ptát se, co ve 20. století vlastně znamenalo přijímat uprchlíky.“

Co už Frankl z historických pramenů zjistil, je, že do Československa velké množství uprchlíků opravdu přišlo. V meziválečné době tady bylo plno Rusů a Ukrajinců. Ještě předtím, v době, kdy se systém národních států rozpadal pod expanzí nacistického Německa, tady byly statisíce lidí z pohraničí.

Mnichov

„Zajímavá je kategorizace uprchlíků po Mnichovské dohodě, kdy je náš stát začal třídit. Zajímá nás, jestli když byl člověk označen za Žida, nebo za sudetského Němce, jaký dopad to pak mělo na jeho existenciální osud.“   

Jen pár týdnů po Mnichovu přitom Československo zřídilo Ústav pro péči o uprchlíky. Většina lidí z pohraničí byla vnímána jako čeští občané a ústav jim měl pomáhat s integrací do společnosti. Tehdy bez problémů pomáhali i Židům a Němcům.

„Pak se ale Československo stalo státem mnohem víc nacionalistickým a antisemitským a viditelný je posun k etnickému chápání občanství. Pak přišlo období revizí občanství a lidé jsou ho často zbavování. To vše dohromady pak mělo výrazný dopad i na denaturalizaci například sudetských Němců,“ myslí si historik. 

Po 2. světové válce sem logicky proudili i uprchlíci z nacistického Německa a zajímavé je i období studené války.

Imigrace za komunismu

„Do zemí komunistického bloku se v době studené války taky utíkalo. Největší skupinou byli na konci 40. let uprchlíci z řecké občanské války, kteří tady žijí dodnes. Nejdřív tady bylo skupin dětí, za kterými pak přicházeli jejich rodiče, takže nakonec jich tady žilo kolem 12 tisíc.“ Další uprchlíci byli z Titovské Jugoslávie, ale přicházeli i italští, američtí nebo francouzští komunisté, kterých už nebylo tolik.   

Migrační vlny ale probíhaly i v 50. letech, kdy se neutíkalo jen na jednu stranu železné opony, ale i na tu druhou. „V roce 1956 to byli uprchlíci z Maďarska a neutrálního Rakouska. Nabízí se pak srovnání poskytování azylu na Východě a Západě… a je tam jistá ideologická podobnost,“ dodává historik Michal Frankl.

Víc si poslechěte v audiozáznamu rozhovoru.

autoři: Michael Rozsypal , lup
Spustit audio

Související