Z čeho vychází úvahy o vzniku nových stran?

Od voleb roku 1992, tedy prvých stranických, došlo ke stabilizaci vykazující jen relativně malé změny. Prozatím vždy prošly do sněmovny čtyři subjekty. Vedle ODS a ČSSD ještě strana lidovecká a vždy mimovládní KSČM. A zatím i když dočasně, dařilo se také menším stranám, jež se podílely na koalicích a které spojuje důležitá část jejich voličstva - tedy lidé orientováni pravicově či středově a hlavně hledající alternativu vůči velkým stranám. Nejprve to byla liberální ODA, pak z ODS odštěpená Unie svobody, obě dnes už pohřbené, a naposled Zelení, kteří dostali teprve v polovině této dekády dynamiku. Jako epizoda se pak jeví opoziční působení Republikánské strany, na jejíž úspěchy ale může jednou navázat nějaká její následnice.

Jakkoli by se tedy zdálo, že v zásadě je v České republice politická scéna pevná, nyní se jakoby ocitá v kvasu. Ke kterému ovšem nemusí dojít a více méně zůstane vše při starém. Už proto, že nevíme jak by čerstvé subjekty měly vyhlížet a čím by chtěly občany zaujmout.

Dvě usilují zatím jen o evropský parlament - Strana svobodných občanů, jíž založil po léta Václavu Klausovi blízký Petr Mach, která se ale snad chce pustit i do domácí politiky a Libertas.cz, za kterým stojí Vladimír Železný a lídrem kandidátky je Vlastimil Tlustý. Koncem loňského roku se mluvilo o dalším subjektu, který by měl stát na "původních pravicových principech", od nichž se prý Topolánkova ODS odvrací. Pokud tato strana má vůbec vzniknout, pak jí v tom ale zřejmě přibrzdí dohoda o předčasných volbách, do kterých nelze mnoho stihnout.

To by se ale nemuselo týkat konzervativní strany, o jejímž založení mluví teprve pár dnů Miroslav Kalousek, bojující s lidoveckým předsedou Jiřím Čunkem a snad i tušící, že loď KDU-ČSL má v boku značnou trhlinu. Obecně respektovaný odstupující ministr financí je dost známou figurou, jíž by nadto mohli obklopit další výrazní politikové. Například to nevylučuje Karel Schwarzenberg, jehož jméno má určitě dobrý zvuk pro elektorát menších stran. Na jejich konto sice Schwarzenberg s humorem říká, že mají "velkou polistopadovou tradici, neboť nekončí porážkou ale sebevraždou" a upozorňuje, že ryzích konzervativců v Čechách mnoho není. Nicméně dodává: mohla by tu být jedna strana pro pravicové lidi, kteří nechtějí volit ODS.

Je jasné, že chléb se bude - aspoň pro nebližší léta - lámat na podzim. Kdy se v předčasných volbách uvidí, jak budou lidé hodnotit důsledky i příčiny nynější politické krize, a především kdo vedle jistých ODS, ČSSD a KSČM do dolní parlamentní ještě komory pronikne. Zřejmě by si v ní nezanedbatelná, byť menšinová část voličů představovala jako obyčejně ještě aspoň jednu menší stranu. Ale stát se to nemusí. Lidovci i Zelení ztratili hodně důvěryhodnosti a Kalousek to možná s novou stranou nemyslí tak docela vážně. Nadto se samozřejmě může opakovat patový výsledek roku 2006. Kterému se ovšem dalo předejít revizí volebního systému. Na níž se ale především velké strany nestačily domluvit. A zdálo se, že k tomu ani neměly dost vůle. Což je ovšem po posledních zkušenostech poněkud s podivem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .