Z Archivu Jolyona Naegeleho – Masarykův odkaz a společný evropský dům na konci 80. let
Už podruhé se vracíme k archivu středoevropského zpravodaje Hlasu Ameriky z konce 80. let minulého století Jolyona Naegeleho. Na konci komunistické éry v Československu natáčel reportáže a rozhovory, které by se nikdy v oficiálním československém vysílání objevit nemohly.
Přitom ne vždy šlo o témata vysloveně závadná, spíš byl vtip v tom, že určité osobnosti, výročí, problémy a události režim prostě ignoroval. Můžeme si je rozdělit třeba podle dat, kdy byly rozhovory či reportáže natočeny.
14. září 1987 – Zapomněli jsme na Masaryka
Málokdo si možná toho dne vzpomněl, že právě uplynulo 50 let od úmrtí prvního československého prezidenta a zakladatele Československa T. G. Masaryka.
Čtěte také
U hrobu v Lánech bylo toho dne sice živěji, ale jenom díky nezávislým iniciativám nebo chcete-li disidentům. Projev u Masarykova hrobu pronesl filozof Ladislav Hejdánek, a nešetřil nejen komunisty, ale vůbec českou (československou) společnost, která připustila totální nivelizaci Masarykova odkazu. Hejdánek jde ještě dál: podle něj ruku v ruce s tím pak také nedokázala společnost ubránit Masarykovo Československo před nepřáteli státnosti i demokracie, ať už přišli z Berlína nebo Moskvy.
28. března 1988 – Vysílačky bratislavských policajtů
Další záznam v našem výběru nebyl přísně vzato dílem Jolyona Naegeleho, protože bojovné pokyny policajtů zasahujících proti bratislavské „svíčkové“ demonstraci za náboženskou svobodu nahrál neznámý radioamatér, ale na vlnách Hlasu Ameriky je zpráva o tomto samizdatovém úlovku spojena s Naegelem.
25. ledna 1989 – Nemůžeme posílat mladé do ciziny jako žebráky
Čtěte také
Toho dne natočil Jolyon Naegele poněkud atypický rozhovor o mladých v Československu, kdy respondentem byl zcela výjimečně představitel vládnoucího režimu – předseda SSM Vasil Mohorita. Obsah je typicky „přestavbový“ – Mohorita těžko mohl přiznat, že potlačování základních práv a svobod v Československu je něco akceptovatelného, ale přiznal alespoň to, že otázka cestování mladých do kapitalistické ciziny je prostě otázkou devizovou. Nechali bychom mladé cestovat, nemáme s tím problém. Jenom na to nemáme dost peněz.
17. května 1989 – Václav Havel: Politické ambice nemám
Toho dne se z vězení vrátil Václav Havel. Jolyon Naegele byl u s mikrofonem u toho, do Havlova bytu se postupně trousili další zahraniční zpravodajové, což je na nahrávce tak trochu slyšet, neustále tam zvoní zvonek.
Čtěte také
Je to materiál unikátní i v tom, že Havel přechází z angličtiny do češtiny (ve které se pochopitelně cítil daleko jistější). Zároveň bilancoval svůj poslední vězeňský pobyt a srovnával ho s tím, co zažíval na konci 70. let. Na sklonku Husákova a Jakešova režimu se z něj paradoxně stal prominentní vězeň. Což nic neměnilo na tom, že ho nadále v Československu nebudou tisknout a hrát, ledaže by se přestal „věnovat politické činnosti“. Žádnou ambici po funkcích nemám, odtušil Václav Havel, aniž by tušil, co ho čeká.
23. augusta 1989 – Věnek Šilhán: Společný evropský dům
A zcela nakonec – srpen 1989 a rozhovor se Věnkem Šilhánem. Kromě výročí okupace se vyjádřil i k zajímavé ideji takzvaného Společného evropského domu. Metaforu rozvedl do důsledků. Evropa jako kontinent je velkým hospodářským a kulturním komplexem, který má svůj hluboký smysl.
Čtěte také
Ovšem společný evropský dům je složitá záležitost. Kdo se bude starat o rozvody vody, elektroinstalaci a kanalizaci? Které nájemníky přijmout, aby si s sebou nepřinesli nepřijatelné manýry? Aby třeba nepřišel někdo, kdo si pronajme byt o dvou místnostech a následně bude chtít získat další prostory na úkor těch druhých? Je tedy třeba, aby každý takový nájemník společného evropského domu měl vůli spolupracovat a žít v dobrých sousedských vztazích.
Z tohoto hlediska jako by Šilhán mluvil velmi jasnozřivě o budoucnosti Evropy. Za pikantní detail můžeme považovat, že nepochybně se jedním z oněch „domovníků“ stane v budoucnu i Václav Havel. Anebo i česká vláda, která právě v těchto měsících předsedá Radě Evropská unie a ocitla se v tomto smyslu tak trochu ve funkci onoho rotujícího „domovníka“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
