Wyn Haniaková: Každá minuta v Gaze je horší než předchozí. I Lékaři bez hranic jí jednou za dva dny

„Každá minuta každého dne je vždycky horší než ta předtím. Můžeme se bavit o zničené infrastruktuře. Chybí úplně všechno jako potraviny, je problém s vodou,“ popisuje katastrofickou humanitární situaci v Pásmu Gazy Tereza Wyn Haniaková.

Čtěte také

Izraelská armáda začne provádět první kroky k převzetí Gaza City. Povede to k další eskalaci války, varuje velvyslankyně

Pásmo Gazy nemá přírodní zdroj vody, takže jsou podle Wyn Haniakové teď odkázáni jen na odsolovací zařízení. Zároveň v nemocnicích chybí lékařům léky a další materiál. 

„Konkrétně ve čtvrtek jsme jako Lékaři bez hranic vydávali zprávu, kde jsme kritizovali nový systém distribuce potravin a pomoci Humanitární nadace pro Gazu, který je podpořený izraelskou armádou,“ popisuje Wyn Haniaková.

Kritizuje hlavně to, že nový systém zrušil předchozí koordinovaný systém OSN, kde existovalo 400 distribučních míst napříč celým Pásmem Gazy. A místo toho vznikla pouze čtyři místa. „Honí tam lidi, ale není jisté, že něco dostanou. Jsou tam tlačenice, je to nebezpečné, po lidech se střílí.“

Kvůli plánu na obsazení města Gaza, který v pátek schválila izraelská vláda, se bude muset podle izraelských médií evakuovat až 800 tisíc lidí. Kam půjdou? 

Čtěte také

Izrael chce obsadit město Gaza. Efekt to mít nemusí a navíc hrozí popravy rukojmích, varuje Taterová

„Nedokážu si představit, co to znamená, kam ještě ty lidi chtějí natlačit. Jsme ve fázi, kdy 80 až 90 procent Pásma Gazy je pod evakuačními příkazy a v červených zónách, kam lidé nesmějí. Takže zhruba dva miliony lidí se tlačí v nějakých dvanácti třinácti procentech území,“ odpovídá Wyn Haniaková.

„Už teď jsme v situaci, kdy lidé žijí v nehygienických podmínkách, v plastových stanech. Jsou tam natlačeni a šíří se nemoci... Takže kam ti lidé půjdou? Já na to bohužel nemám odpověď,“ dodává.

Všudypřítomný hlad

Tereza Wyn Haniaková už dříve pro web ČT24 uvedla, že Lékaři bez hranic vidí každý den to, že lidé v Gaze hladoví. „Jsou tam úplně minimální zásoby. Nějaké konvoje s jídlem se tam dostávají na týdenní nebo denní bázi, ale je toho hrozně málo,“ říká.

Čtěte také

Česko nevyzvalo Izrael k pomoci v Gaze. Petříček: Mohli jsme to podepsat. Náměstek: Mluví za nás EU

Lidé  jsou tak tedy odkázáni pouze na systém Humanitární nadace pro Gazy, kde mohou sehnat suché potraviny jako mouku nebo občas cukr. „To, že Humanitární nadace pro Gazu nabízí právě suché potraviny ve chvíli, kdy lidé nemají přístup k vodě a palivu, aby si je mohli uvařit, je nesmyslná pomoc. S těmi suchými potravinami nemůžou nic dělat.“

Jak často se lidé dostanou k jídlu, není možné říct. „Budu hovořit vyloženě o našich zaměstnancích Lékařů bez hranic. A ti jedí jednou za den, spousta ale jen jednou za 48 hodin,“ popisuje humanitární pracovnice. 

Čtěte také

Tureček: Izrael desítky let odmítá vznik Státu Palestina. Nejde mu jen o bezpečí, ale i o expanzi

Systém přerozdělování pomoci podle ní teď funguje velmi chaoticky. „Lidi dotlačujeme za hranice jejich možností. Je nějaká stupnice utrpení, co se dá vydržet, a na tohle už žádná stupnice není,“ míní Wyn Haniaková o tom, jak u distribučních míst lidé bojují o každý pytel mouky a bere jim to podle ní lidskou důstojnost.

Dodává, že pracovala na palestinských území loni na jaře a od té doby je v kontaktu se zaměstnanci Lékařů bez hranic, kteří jsou na místě. 

„Vidím, že naši lékaři jsou jedni z těch šťastnějších, protože si dokázali udržet zaměstnání, takže mají peníze. Kdyby na trhu něco bylo, tak si to koupí, ale prostě tam nic není. Ani my jim to bohužel nedokážeme zajistit. Vidím, jak se mi ztrácejí před očima,“ dodává.

Na jaké informační zdroje a úřady se Lékaři bez hranic v Pásmu Gazy spoléhají? Proč je problematické, že Izrael na místo nepouští novináře? A proč zatím Lékaři bez hranic nenazývají stav hladomorem? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.