Witold Szabłowski: Tančící medvědi. Nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů

28. leden 2023

Poslechněte si četbu z knihy polských literárních reportáží Witolda Szabłowského Tančící medvědi. Skládá se ze dvou zdánlivě nesouvisejících částí. V té první vypráví v sedmi dílech příběh bulharských cikánů, kteří se po generace živili drezúrou medvědů a jejich veřejnými produkcemi.

S pádem totality přišly společenské změny a s nimi nové právní předpisy chránící zvířata před týráním. Medvědi byli náhle zbavováni řetězů, medvědáři práce, a obě strany se musely po letech závislosti a otroctví učit žít na svobodě. Jak si s tím poradily?

Čte: Martin Siničák
Připravila: Jaroslava Jiskrová
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Překlad: Lenka Kuhar Daňhelová
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 17. 1. 2023

Stejnou otázku si autor klade také ve druhé části knihy, v níž v pěti dílech zkoumá, jak se se znovunabytou svobodou učí žít občané zemí postkomunistického bloku. Na svých cestách po Srbsku, Kosovu, Estonsku, Kubě, Polsku a Albánii autor zjišťuje, jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou nebo čekáním na ni.

Čtěte také

Ve svých reportážích nachází překvapivou paralelu mezi osudem medvědů a osudy lidí. Zdá se, že je lehčí změnit režim než mentalitu lidí, že ten, kdo prožil celý život na řetězu, si se svobodou často neví tak úplně rady – a je jedno, zda jde o medvěda v kleci, nebo o člověka za železnou oponou.

Nejdřív je totiž nutné změnit přístup v hlavě, ať už medvědí, nebo lidské. V Szabłowského reportážích, v nichž nechybí absurdita a černý humor, jsme – řečeno metaforou – všichni tančícími medvědy, kterým svoboda sice přináší úlevu, ale současně také nejistotu a bolest.

Witold Szabłowski (*1980) patří k představitelům polské školy literární reportáže. Vystudoval žurnalistiku a politologii, pracoval ve zpravodajské televizní stanici TVN24, v letech 2006–2016 působil v deníku Gazeta Wyborcza. Ve svém knižním debutu Vrah z města meruněk: Příběhy z Turecka (2010, česky 2016) se snaží na příbězích obyvatel Turecka postihnout rozpolcenost země mezi Východem a Západem. Za knihu získal Cenu Beaty Pawlak, cenu Melchior a nominace na polskou literární cenu Nike a středoevropskou cenu Angelus.

Roku 2014 vydal knihu reportáží Tančící medvědi (česky 2021), v níž mu osudy cvičených medvědů slouží jako metafora vývoje zemí bývalého sovětského bloku po pádu tamních režimů. Její vydání v USA otevřelo autorovi cestu na americký knižní trh. V roce 2016 následovala kniha Spravedliví zrádci: Sousedé z Volyně (česky 2018), svědectví o etnických čistkách ve Volyni.

Další kniha Jak nakrmit diktátora (2019, česky 2021) vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a získala jednu z hlavních cen literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2021 (Gourmand World Cookbook Awards). Knihu odvysílal jako patnáctidílnou Radioknihu Český rozhlas Plus, nahrávka byla vydána také na CD.

Zatím poslední kniha Witolda Szabłowského Rusko pohledem z kuchyně. Jak vybudovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou vyšla v roce 2021. Na příbězích kuchařů napříč 20. stoletím přináší široký vhled do různorodé ruské kulinářské kultury, ale také unikátní pohled na dramatický osud země od carismu po dnešní dobu.

KUPUJTE NA RADIOTEKA.CZ

Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.

autoři: Alena Blažejovská , Jaroslava Jiskrová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová