Whistleblowing je udávání, tvrdí podnikatel Bábek. Ochrana oznamovatelů společnosti prospěje, oponuje whistleblower Závodský
Whistlebloweři, tedy oznamovatelé protiprávního jednání, jsou od srpna i v Česku chráněni zákonem, který vychází z evropské směrnice. Bude přínosný? „Samozřejmě, že bude. Kvalitní legislativní rámec v Česku dlouho chyběl, musíme se snažit ho v budoucnu případně vylepšit,“ míní jeden z prvních českých whistleblowerů, právník Ondřej Závodský. „Je škodlivý, absolutně ho nepotřebujeme. Je to ochrana a podpora udávání,“ nesouhlasí předseda podnikatelských odborů Radomil Bábek.
„Kdyby tyto řeči pan kolega nezmiňoval, možná to lidé nebudou propojovat s postkomunistickým a komunistickým étosem udávání,“ reaguje na slova podnikatele Závodský. Podle něj je potřeba vysvětlit, co whistleblowing opravdu je.
Čtěte také
„Jestliže někdo krade sousedovi auto, jestliže někdo znásilňuje sousedku, každý ví, že se takové věci mají oznámit. A ten, kdo takovou věc oznámí, se setká s určitým společenským oceněním. Jestliže někdo zachraňuje veřejné prostředky zkorumpovaného nadřízeného ve státním aparátu, bude kolega Bábek vykládat, že je to škodlivé. My si ale myslíme, že veřejné prostředky a další hodnoty je potřeba zachraňovat. A bez toho, kdo je toho svědkem, se to neodhalí. Díky takovým povídačkám pak přicházíme o společenské uznání lidí, kteří skutečně společnosti významně pomáhají,“ naznačuje.
Bábek si ale stojí za tím, že whistleblowing a udavačství je totéž. Whistleblowing je jenom hezký název pro ošklivou věc, pro ošklivou činnost, říká.
Čtěte také
„Státní moc umí nazývat věci tak, aby byly příjemné, abychom mohli třeba vrahům říkat eliminátoři nebo zlodějům přemísťovači a podobně. Prostě je to jenom jiný název,“ soudí.
Připomíná, že podle českých zákonů jsou občané povinni oznamovat trestné činy i jejich přípravu.
„Tedy nedokonané trestné činy, jako je třeba vražda, únos, týrání a tak dále. Trestných činů explicitně vyjmenovaných je celá řada. To je za prvé. Za druhé všichni občané mají právo, když pominu povinnost morální, oznámit cokoli buď orgánům činným v trestním řízení, nebo příslušným úřadům, ale musí to být postaveno na bázi nějaké občanské statečnosti, osobní odpovědnosti. Whistleblowing není nic jiného než institucionalizace udávání,“ opakuje Bábek.
Karel Čurda praotcem whistleblowerů
Závodský zdůrazňuje, že nový zákon má chránit oznamovatele protiprávního jednání například před vyhozením z práce.
Čtěte také
„Jestliže někdo oznámí, že sousedovi kradou auto, nehrozí mu propuštění z práce, nehrozí mu patrně žádná další dehonestace. Jestliže ovšem oznámím, že v úřadě, kde pracuji, se chystá nějaká velká korupční záležitost, na základě které mají být zmanipulovány veřejné zakázky, jakmile se to dozví nadřízený, který tu nekalou činnost organizuje, tak mě samozřejmě okamžitě vyhodí. A tento zákon má srovnat tyto dva případy tak, aby ani v jednom nikomu nic nehrozilo,“ vysvětluje.
Bábek připomíná, že ochrana člověka, který se chová poctivě a čestně, je zajišťována soudy. Varuje, že whistleblowing má dalekosáhlé důsledky pro společnost.
„Protože jakmile otevřete Pandořinu skříňku těch opravdu odporných činností, jako je udávání, tak už se toho nikdy nezbavíme. Rozbují se to ve společnosti. Karel Čurda se možná jednou stane jakýmsi symbolem a praotcem whistleblowerů. A Karel Sabina možná bude oslavován, místo abychom nad ním kroutili hlavou,“ nabízí své srovnání.
Čtěte také
Podle Závodského ale přináší nový zákon poměrně propracovaný systém toho, aby nebyl zneužíván.
„Obavy z toho, že se stane whistleblowing nějakým národním sportem jsou naprosto liché. My s tím nepřicházíme jako první na světě. Systém whistleblowingu je znám už z 19. století ze Spojených států a už tehdy šel podstatně hlouběji,“ připomíná jeden z prvních českých whistleblowerů.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.