Wenzel Jaksch: Cesta Evropy do Postupimi. Pohled na dvě porážky světové demokracie
„Němci po této velké válce nepochybně nebudou jako národ zničeni. Budou žít dál, což je něco, co pro nás Čechy po roce 1938 rozhodně nebylo jisté,“ řekl v letech druhé světové války v londýnském exilu Edvard Beneš při jednom z rozhovorů Wenzelu Jakschovi, významnému představiteli německých sociálních demokratů v českých zemích.
Také Jaksch byl za války v londýnském exilu. Zkušenosti s československou politikou v letech první republiky, druhé světové války i po ní zúročil v knize Cesta Evropy do Postupimi, která přináší zajímavý pohled na dvě porážky světové demokracie, symbolizované místy konferencí v Mnichově a Postupimi.
Knihu v roce 2002 přečetl, zajímavé ukázky z ní vybral a okomentuje historik Toman Brod.
Dokument na webu najdete do 14. ledna 2024.
Související
-
Mnichovské memento aneb Proč dohodu stále vnímáme jako zradu a ponížení
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 znamenala surové přepsání mapy Československa a stala se symbolem státu ponechaného napospas.
-
Mnichovská dohoda byla z pohledu našeho práva protiústavní, připomíná historik
Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo.
-
Byl generál Syrový viníkem Mnichova? Hrdinu s páskou přes oko odsoudili po válce jako kolaboranta
Tzv. mnichovská dohoda byla tvrdým zásahem do existence Československa. Spolu s následným konce státu na jaře 1939 jsou to hlavní témata, která jsou stále traumatem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
