Wenceslaus Hollar Bohemus – detailista, který proměnil kruh v přímku

30. leden 2011
Václav Hollar, Velký pohled na Prahu ze svahu Petřína, 1636, kresba perem, kolorovaná transparentními barvami, ze dvou částí papíru: 120x273 mm, 121x281 mm, detail

V Anglii známý především jako „muž, který namaloval Londýn“ na svou rodnou zem nezapomněl. Důkazem může být i podpis Wenceslaus Hollar Bohemus, který používal po celý život.

Další pokračování seriálu Příběhy (v) umění jsme s ředitelkou Sbírky grafiky a kresby Národní galerie PhDr. Alenou Volrábovou zasvětili významnému baroknímu umělci, který je v textech nazýván rytcem, grafikem i kreslířem. Jde přitom o jednu z ikon českého barokního umění – Václava Hollara.

Václav Hollar se narodil v Soukenické ulici v Praze v roce 1607. Dům najdete snadno, protože je zde od roku 1999 umístěna jeho busta. Otec Jan, který pracoval jako úředník na Pražském hradě, chtěl mít ze syna právníka. Možná i to byl jeden z důvodů, proč Václav už ve 20 letech Prahu opouští a cestuje studovat kresbu a rytectví do Německa, kde o devět let později potkává hraběte Thomase Howarda z Arundelu. I to už jsme si s doktorkou Volrábovou prozradili nad kresbou Hollarova pohledu na Prahu v seriálu Příběhy (v) umění. Navíc se v této chvíli můžete dozvědět například o plánech na výstavu Hollarových prací nebo o skicách z první poloviny 17. století z John Rylands university Library v Manchesteru, kde jsou jeho nejstarší pohledy na Prahu.


Scenographus regius
Václav Hollar za tématy svých kreseb cestoval, žil v Německu, Antverpách, ale nejvíce času strávil v Anglii. Byl zde také v roce 1666, kdy Londýn zasáhl obrovský požár, při kterém shořela velká část tehdy ještě dřevěného města. Hollar sice sám přišel při požáru o majetky, ale ještě předtím zachytil řadu pohledů na město, které požárem doslova přestalo existovat. Kresby získaly na ceně. Nejen kvůli vzpomínkám tehdejších obyvatel, ale zároveň se z těchto podkladů vycházelo při obnově města. Tato událost neunikla ani králi, který Václavu Hollarovi udělil titul „scenographus regius“

Dobrá kočka, která nemlsá
Václav Hollar sice v Praze strávil jen prvních 20 let svého života a vrátil se jen na krátkou návštěvu s hrabětem Thomasem Howardem z Arundelu při jeho cestě do Vídně, ale češtinu nezapomněl. Jako důkaz je často uváděn nápis u kresby kočky „dobrá koczka která nemlsá“ nebo krátké poznámky jako „les“ nebo „pole“ umístěné u jiných prací. K české zemi se ostatně hlásil i přídomkem „Bohemus“.
Význam Hollarovy práce není jen v přesné dokumentaci viděných míst, ale také v dokumentaci prací starších mistrů. Některá přitom v originálech zmizely a známe je „pouze“ z Hollarových kopií. Nejde přitom o jen tak ledajaká jména, namátkou můžeme vybrat Albrechta Dürera nebo Leonarda da Vinci.
Přesto všechno Václav Hollar v roce 1677 „zemřel tak chudý, jako by žil v zemi barbarů“, jak v roce 1769 v knize Biographical History uvádí reverend James Granger. Často jsou tradována také údajná Hollarova poslední slova k biřicům, aby neodnášeli postel, na které právě umíral.
Václav Hollar se během života setkal s řadou významných osobností a řadu z nich vyobrazil také ve svém díle, pro příklad uveďme Jana Amose Komenského. Zároveň se k některým osobnostem vlivem historických událostí vracel, jak dokazuje případ králova oblíbence Thomase Wentwortha. Vyobrazil ho nejen portrétem, ale později, když zmizel z královy přízně, dokumentoval proces a následnou popravu.

Za 60 minut 4 pence
Příliš radostí a štěstí si Václav Hollar v životě patrně neprožil. Mor ho připravil o ženu i o syna, který údajně zdědil otcův talent. Často je připomínáno také nelehké postavení umělců v tehdejší Anglii, kdy se nemalovalo na kvalitu, ale především na čas, protože umělci byli honorováni od hodiny. Václav Hollar za 60 minut práce inkasoval pouhé 4 pence a to se mnohdy musel ještě s objednavateli o vyplacení částky hádat. V chudobě a s dluhy umírá 28. března v roce 1677 ve Westminsteru, kde je pohřbený u kaple sv. Markéty.


Arcimboldo bez ovoce
Vyslovíte-li jméno Guiseppe Arcimboldo, vybaví se asi každému portrét císaře Rudolfa II. z ovoce a zeleniny. Někdo si možná vzpomene na knihovníka doslova složeného z knih. Pro sbírku kresby a grafiky Národní galerie ovšem toto jméno vyjadřuje dílo úplně jiné…


Spustit audio
autor: Adriana Krobová