Webbův dalekohled má za sebou první krok. Úspěšně vyklopil první nosníky pro svůj sluneční štít

29. prosinec 2021

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se od Země vzdaluje rychlostí více než 1 kilometr za sekundu. Zařízení ale postupně zpomaluje tak, aby doputovalo až k Lagrangeova libračního bodu ve vzdálenost 1,5 milionu kilometrů. Kvůli korekci trasy provedl dalekohled v úterý druhý korekční zážeh trvající 9 minut a 27 vteřin. Řídící středisko tímto manévrem upravilo trajektorii dalekohledu. Další podobný manévr je v plánu na 23. ledna, tedy poslední den letu do cílové destinace. 

Vědci také v úterý oživili mechanickou programovatelnou masku elektromagneticky ovládaných mikrozávěrek MSA. Těchto závěrek je v masce skoro 250 tisíc a jsou součástí spektrometru NIRSpec.

Dalekohled v úterý vyklopil přední a zadní nosník se složeným tepelným štítem. Sluneční štít je pro sondu zcela zásadní.

„Pokud by se sluneční clona nerozložila, teleskop nebude schopen fungovat. Webbův teleskop bude pozorovat vesmír v infračervené části spektra. Senzory, které budou provádět měření, potřebují být velice chladné. A právě sluneční štít má zaclonit Slunce a teplo, které od něj vychází. Pokud by se sluneční štít nerozložil, zrcadla i senzory by byly příliš teplé a Webbův teleskop by nebyl schopen provádět vědecká pozorování,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

Čtěte také

Další významný a kritický okamžik nastane začátkem ledna, kdy je v plánu vyklopení sekundárního zrcadla. Jde o další klíčovou část teleskopu, která má podobu kulaté pozlacené plochy a má za cíl odrážet infračervené paprsky z hlavní velké soustavy zrcadel do snímače dalekohledu.

Hlavní zrcadlo by se mělo vyklopit o dva dny později. Samotné vyklápění a nastavování jednotlivých menších částí hlavního zrcadla má začít patnáctý den letu, tedy 9. ledna, a potrvá týden a půl.

Do svého cíle má teleskop dorazit 23. ledna a pak bude následovat roční fáze ladění všech potřebných zařízení.

Poslechněte si celé úterní shrnutí Ondřeje Nováka. 

Spustit audio