Wall Street Journal: Svět se řítí do dalšího ropného šoku

14. březen 2020

Světové trhy zažívají nebývalé otřesy. K nim přispívají nejen zprávy o šíření nového koronaviru v řadě zemí, ale také výrazný pád cen ropy. Na obzoru je tak příchod dalšího globálního ropného šoku.

Ve svém redakčním komentáři to píše americký deník Wall Street Journal.

Čtěte také

Jak se ho pokusit odvrátit? Editorial připomíná, že americký prezident Donald Trump v minulosti opakovaně hájil saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána i přesto, že osoba a chování tohoto faktického vůdce pouštní monarchie vzbuzuje obavy. Pokud princ někdy chtěl Trumpovi jeho přízeň oplatit, správný čas podle amerického listu nastává právě teď.

Na trh s ropou totiž vstoupila panika, kterou způsobila cenová válka mezi bývalými partnery v této oblasti – tedy mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. Je čas, aby se prezident Trump do celé věci vložil, myslí si Wall Street Journal.

Hra na kuře

Deník momentální rozpoložení mezi Rijádem a Moskvou, které je hlavním důvodem momentálního chaosu, označuje za takzvanou hru na kuře. Jde o jeden ze základních modelů teorie her, tedy disciplíny, která se zabývá rozhodovacími strategiemi ve chvíli, kdy mezi dvěma stranami dojde ke konfliktu a střetu zájmů. Konkrétně hra na kuře se dá zjednodušeně popsat jako situace, ve které proti sobě jedou dva automobily – prohrává řidič, který z cesty uhne jako první.

Čtěte také

Na počátku současné roztržky stála snaha Saúdské Arábie dohodnout se na omezení těžby ropy. Pódiem pak bylo rozšířené fórum největších producentů černého zlata, ve kterém se kromě kartelu OPEC scházejí i další velcí hráči včetně Ruska. A důvod pro iniciativu Rijádu? Potřeba těžařů zamezit poklesu cen ropy vlivem obav ze šíření nového koronaviru a nemoci Covid-19.

Ruský prezident Vladimir Putin ale požadavek odmítl. Saúdská Arábie proto přistoupila k jednostrannému kroku a oznámila, že svou těžbu naopak výrazně zvýší.

Ceny ropy tak od začátku týdne začaly klesat v řádu desítek procent. A tento šok způsobil také prudký propad akciových trhů po celém světě, kdy se investoři začali zbavovat akcií ve prospěch zlata a dluhopisů. Náhlý výprodej dokonce poprvé od roku 1997 způsobil krátké zastavení newyorské burzy na Wall Street.

Reakci obchodníků, především pak těch amerických, připisuje hospodářský list jednak na vrub paniky, z velké části je ale také založená na odůvodněných obavách. Spotřebitelé totiž sice mohou mít radost z nižších cen pohonných hmot, ale pád cen ropy může vážně poškodit americkou ekonomiku.

Trpí hlavně USA

Spojené státy jsou přitom jedním z hlavních motorů současného globálního hospodářského růstu. Důležitou složkou jejich úspěchu je poslední dobou těžba ropy z břidličných ložisek. A pád světových cen ropy by tuto produkci mohl výrazně zasáhnout.

Čtěte také

Ještě nedávno Spojené státy většinu své spotřeby ropy a zemního plynu musely pokrývat dovozem ze zahraničí. Právě nárůst těžby z břidlic a za pomoci takzvaného frakování ale proměnily zemi v energetickou velmoc, která si klíčové suroviny může dovolit i vyvážet.

Export americké ropy tak v posledních třech letech výrazně rostl.  Zatímco v lednu 2016 vyvážely Spojené státy průměrně 490 tisíc barelů ropy denně, v prosinci loňského roku už to bylo bezmála tři a tři čtvrtě milionu barelů.

Prudký pokles světové poptávky po ropě teď tedy bolí také Spojené státy. A negativní důsledky cenového kolapsu pro těžařské firmy a jejich pracovníky by dokonce mohly převážit výhody pro spotřebitele, kteří za benzin a naftu najednou platí méně, varuje Wall Street Journal.

Obzvláště zranitelní jsou ti američtí producenti nerostných surovin, kteří se spoléhají na snadno dostupné bankovní úvěry poskytované s velmi nízkými úrokovými sazbami. Banky a jiné úvěrové společnosti si je mohly dovolit nabízet díky dosavadní monetární politice americké centrální banky (Fed).

Rusko to ustojí

Analytici trhu v současnosti přidělují emisím dluhopisů amerických energetických společností výnosy mezi deseti až šestnácti procenty. V případě Spojených států se tedy jedná o dluhopisový trh s vysokými výnosy. Pokud by ale došlo k náhlému a rozsáhlému nesplácení dluhových závazků, mohlo by to mít vážné systémové a finanční důsledky pro banky a další věřitele.

Čtěte také

Únosná cena ropy se u výrobců liší společnost od společnosti a vrt od vrtu. Například někteří producenti v Texasu tvrdí, že se dokážou pohybovat v černých číslech i v situaci, kdy se cena za barel ropy pohybuje i kolem 30 amerických dolarů. A je nutné pamatovat také na to, že ropní giganti, jako jsou společnosti Exxon a Chevron, ovládají významnou část těžby břidličné ropy a díky své mohutnosti dokážou případný pokles ustát.

Průzkum texaské pobočky americké centrální banky nicméně ukázal, že ještě před současným propadem cen na světových trzích v odvětví převládala chmurná nálada. Už v průběhu letošního ledna dvě třetiny ropných a plynárenských společností předpokládaly, že se jejich investice v roce 2020 nezvýší nebo dokonce sníží. Většina těchto společnosti navíc uvedla, že ke svému rozvoji potřebují, aby průměrná cena za barel byla vyšší než 50 amerických dolarů.

Kdo naopak nižší ceny ustojí, to je v pohledu Wall Street Journalu ruský prezident Vladimir Putin. Oslabení Spojených států coby ropné velmoci totiž Moskvě hraje do karet ve chvíli, kdy americký export nerostných surovin začíná ohrožovat ruské pozice v západní Evropě. A Putin se snaží vymezit i vůči snaze Washingtonu bojovat proti dostavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, který plyn ze Sibiře dovede až na německé území.

O co jde Saúdům?

Motivace Saúdů je pro pochopení složitější, zamýšlí se americký deník. Rijád totiž snižuje ceny na úkor svého vlastního státního ropného giganta, společnosti Aramco, která nedávno vstoupila na veřejný akciový trh. Po oznámení o růstu těžby klesla hodnota akcií Aramca hluboko pod úroveň, na které v prosinci tato firma na burzu vstupovala.

Čtěte také

Není to ale poprvé, kdy Saúdská Arábie přišla s podobným kouskem – o něco podobného se království naposledy pokusilo v období let 2014 až 2015. A také tehdy Saúdové mířili na břidlicovou produkci ve Spojených státech.

Šejkům se v polovině minulé dekády skoro podařilo dostat ekonomiku USA do recese. Nižší ceny nerostných surovin na globálním trhu těžce dopadly na řadu amerických ropných a plynových společností, některé z nich skončily v bankrotu.

A také dnes jsou ekonomická rizika velká – už proto, že do hry vstupuje rovněž pandemie nového koronaviru. Čím déle tak ropná cenová válka potrvá, tím pravděpodobnější jsou velké škody pro hospodářství. Dokonce i odolná a robustní ekonomika Spojených států, která zažívala další prudkou expanzi v důsledku uvolnění obchodního napětí s Čínou, se může dostat do vážných problémů.

Muhammad bin Salmán se už nechvalně proslavil svými činy, které se zdály být nevyzpytatelné a špatně propočítané. Teď však podle editorialu poškozuje i svoji vlastní zemi, protože poškozuje také hlavního geopolitického dobrodince saúdské monarchie – tedy Spojené státy. Prezident Trump tak možná bude muset korunnímu princi připomenout, kdo že podpořil Rijád v jeho válce v Jemenu, při sporech s Katarem a v době raketových útoku Íránu, dodává americký deník Wall Street Journal.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.