Wałęsa by udělal lépe, kdyby se ke spolupráci vůbec nevyjadřoval, tvrdí politolog

Sám Lech Wałęsa, ikonický vůdce dělnické Solidarity a symbol novodobého boje za svobodu jejich pravost, jakož i svou spolupráci s tajnou policií nadále odmítá. Polská společnost je rozdělená, a zdá se, že nejde o nic menšího než o novou interpretaci novodobé historie Polska.

„Pečlivě jsem pročítal debatu historiků, a v podstatě se všichni shodují, že to jsou autentické dokumenty,“ uvedl v pořadu Pro a proti historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Tyto materiály skutečně dokládají spolupráci Lecha Wałęsy v letech 1970, 1973,1974, dodal.

„V situaci, kdy polský Institut národní paměti v roce 2008 vydal velmi objemnou knihu, kde velmi rozsáhle rozebral pohyb dotčeného Wałęsova svazku včetně jeho obsahu, se dnes ukazuje, že to je naprosto přesné, včetně detailů, jako kolik dostal za svou spolupráci a kdo ho řídil.“

Podle historika Lech Wałęsa tento svazek sice neznal, ale znal patrně svazek z roku 1976. „Ten si nechal v roce 1992 předložit ministrem spravedlnosti a vrátil ho v podstatě vykradený.“

„V roce 2001 podle všeho křivě svědčil u soudu, a v roce 2008 autory knihy, historiky velmi tvrdě napadl. Skončili tak, že museli opustit ústav,“ upozornil na Wałęsovy metody obrany Blažek.

Ten je přesvědčen, že Walesa měl dostatek času reagovat. „Byl to prezident, který měl k dispozici tyto dokumenty už v roce 1992. A od té doby lhal o tom, co se dělo, a rozdával urážky,“ konstatoval historik.

Blažek: „Místo aby Wałęsa racionálním způsobem reagoval na jednotlivé dokumenty a mluvil o nich konkrétně, tak po několikáté velmi ostře, kriticky a nehorázným způsobem vystupuje proti lidem, kteří mluví přesně. To může nahrávat tomu, že lidé pak říkají, že celá Solidarita byla pod vlivem tajné služby.“

Politolog Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie soudí, že nejde o to, jestli materiály jsou zatím neověřené experty, ale že byly vypuštěny jako součást munice do probíhajícího politického sporu.

Eichler: „Lech Wałęsa by udělal lépe, kdyby se nevyjadřoval vůbec k celé věci, protože dnes není v Polsku politická sitauce veřejné debaty, ve které by on byl schopen při nejlepší vůli cokoli vysvětlit.“

„Je chyba, že materiály nebyly zveřejněny s nějakým výkladem, který by rozbouření veřejné debaty nějak uvedl, protože se obecně ví, že Wałęsa měl styky se státní bezpečností.“

Politolog vidí jako problém to, že zpráva přichází v podobě novinářského článku, a druhá strana na ni neumí reagovat jinak než jako na napadení.

„Konzervativní pravice v Polsku dlouhodobě tvrdí, že předání moci u kulatého stolu i následující dohody byly řízeny agenty, že to celé byl podvod, a tito agenti stojí za tím, že se rozkradlo Polsko, což známe z některých vyprávění i u nás,“ popsal jeden silný proud veřejného mínění politolog.

Na druhé straně, představitelé dnešní liberální opozice nedokázali obhájit odkaz jednotného antikomunistického disidentského hnutí.

„A navíc to byli oni, kdo hlasovali pro zřízení Institutu paměti národa, ale dnes jsou to oni, kdo musí v první linii Wałęsu hájit,“ přiblížil komplikované rozdělení politických sil v Polsku Patrik Eichler.