Vzpomínky Urzidila a Peroutky na meziválečnou Prahu vyznívají až komicky, život Johannese Urzidila ale komický nebyl

12. únor 2021

Legendární pražské kavárny, Franz Kafka a Milena Jesenská nebo přítel Jan Zrzavý. Na ty všechny v 60. letech minulého století ve svém americkém exilu vzpomínal pražský rodák Johannes Urzidil.

Spisovatel, překladatel, historik a diplomat Johannes Urzidil patřil k osobnostem, které v Praze mezi dvěma světovými válkami vytvářely její neopakovatelnou atmosféru.

Sám pocházel z česko-německo-židovské rodiny a spojoval v sobě vše, čím byla multietnická Praha tak typická: vysokou laťku, kterou si tehdejší intelektuálové nastavili, otevřeností vůči Evropě a světu, nebo uměním přijímat a přetvářet nejrůznější kulturní podněty, které k nám zvenčí přicházely.

Johanes Urzidil 1965

V rozhovorech, které v exilu v USA vedl se svým dlouholetým přítelem Ferdinandem Peroutkou, vzpomínal například na setkání v kavárně Arco.

Tady se scházeli především německy píšící spisovatelé: Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel nebo Egon Erwin Kisch. Ten tu často k pobavení přátel vyprávěl své neuvěřitelné příhody „zuřivého reportéra“.

Kafka prý většinou mlčel, zato když promluvil, všichni mu naslouchali s velkým respektem. A byl to právě Urzidil, kdo se za mladou generaci literátů v roce 1924 s Kafkou loučil na jeho pohřbu.

Milenu Jesenskou všichni milovali

S Ferdinandem Peroutkou oba staří pánové vzpomínali na i na Kafkovu přítelkyni a překladatelku jeho děl do češtiny Milenu Jesenskou. Málo se ví, že k jejím předkům patřil i lékař Jan Jesenius, jeden z popravených českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621.

Logo

Milenu jako mladou, atraktivní, vitální a nezávislou dívku všichni obdivovali. Peroutka však připomněl i to, jak pod vlivem přátel měnila své politické postoje.

Byla stejně radikální komunistkou jako později antikomunistkou. A nevynechal ani její drogovou závislost, ze které se ovšem dokázala dostat. A nakonec zmínil i její tragický konec v koncentračním táboře za 2. druhé světové války.

K přátelům Johannese Urzidila od mládí patřili nejen spisovatelé, ale i výtvarníci. Své první recenze jejich výstav psal už jako student. Sblížil se zejména s Janem Zrzavým, který byl svědkem na Urzidilově svatbě.

Urzidil Zrzavého navštěvoval i v Paříži a byl tak při jedné novoroční oslavě, kdy do Zrzavého ateliéru nečekaně zavítal i slavný architekt Adolf Loos. Až dojemně působí Urzidilova vzpomínka na to, jak Zrzavému do Paříže pašoval kilo českého kmínu, který malíř potřeboval na vaření. Jeho tvorby si Urzidil velmi vážil, Zrzavého přirovnával dokonce k Leonardu da Vinci.

Těžké začátky v exilu i světové uznání 

Vzpomínky Johannese Urzidila a Ferdinanda Peroutky na meziválečnou Prahu vyznívají chvílemi až komicky, vlastní Urzidilův život však komický rozhodně nebyl.

Pamětní deska Johannesa Urzidila v Praze, ulice Na Příkopě. Autor fotografie: Gampe

Až do roku 1933 pracoval jako překladatel a tiskový tajemník na německém vyslanectví v Praze. Jako poloviční Žid ho ale musel kvůli norimberským zákonům opustit. V roce 1939 se mu s manželkou, dcerou pražského rabína, podařilo uprchnout z Československa.

Dostal se do Spojených států, kde se zprvu živil vázáním knih. Teprve na začátku 50. let získal práci v Hlasu Ameriky, aby byl odtud zase v rámci mccarthyovských čistek propuštěn.

To už ale byl autorem několika oceňovaných knih, takže podnikal přednášková turné, získával literární ceny a čestné profesury. Zemřel v listopadu roku 1970 v Římě, během jedné ze svých cest po Evropě. Je pochován při levé straně chrámu sv. Petra.

Celý pořad si z cyklu Archiv Plus si poslechněte v audiozáznamu.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.