Vzpomínková akce na oběti teroristického útoku

Vzpomínkové akce pokračují po celý den až do noci, některé se budou konat i zítra. Přejmenování ulic po obětech teroristického útoku, mše za mrtvé, desítky minut ticha na různých místech Španělska. I europoslanci v Bruselu si připomenou loňský masakr. Španělský tisk dnes konstatuje, že většina pozůstalých a raněných stále potřebuje odbornou lékařskou péči psychologů a psychiatrů. Nemohou pochopit, co se vlastně tehdy stalo a proč. A žádají jasné odpovědi. Politici, policie, odborníci na islám, všichni se snaží dopátrat toho, jak to vlastně opravdu bylo.

Španělská policie v průběhu posledních dvanácti měsíců zatkla dvacítku individuí, která měla nějaký vztah k atentátu. Několik podezřelých bylo zadrženo ve spolupráci s policejními orgány dalších evropských zemí a Španělé si pochvalují, že v rámci Evropské unie se nyní vydávají podezřelé osoby ke stíhání do ciziny. Některým z nich vina nebyla prokázána a byli propuštěni. Hlavní viníci, Maročané žijící ve Španělsku, však spáchali sebevraždu, když byli obklíčeni policií. Byl mezi nimi i hlavní osnovatel operace Allekama Lamari. Ten už měl se španělskou policií co do činění v roce 2001, kdy odsouzen na 14 let za nedovolené ozbrojování a za příslušnost k ozbrojené skupině. O rok později byl však propuštěn, což někteří komentátoři označují jako výraz slabosti demokracie a jiní jako přílišnou shovívavost justice. Policie také minulý měsíc vypátrala, že skupina teroristů měla k dispozici dva miliony eur na financování dalších vražedných útoků. Všechny peníze pocházely z drog, konkrétně z prodeje marockého hašiše pašovaného do Evropy. Od zadržených atentátníků vedou stopy k dalším teroristům, jejichž zatčení je podle španělské policie jen otázkou času.

11. březen má i svůj rozměr politický. K vražedným výbuchům došlo 72 hodin před španělskými parlamentními volbami, ve kterých by s největší pravděpodobností opět zvítězila Lidová strana vedená Máriem Aznarem. Ten se ovšem dopustil chyby, když masakr přisoudil baskické separatistické organizaci ETA, ačkoli zločin nenesl její rukopis. Tím podle názoru občanů podcenil islámské teroristy. To ostatně Aznar uznal i před parlamentní vyšetřovací komisí. Ozývají se hlasy, že podobně jako před jedenáctým zářím ve Spojených státech, i na Pyrenejském poloostrově existovaly známky působení Al Kajdy před 11. březnem. Úzké stranické cíle znemožnily, aby obě hlavní španělské strany, tedy lidovci a socialisté, podepsaly společné prohlášení, jež by vedlo k pochopení toho, jak se dalo bombovém útoku předejít. A ve svém důsledku i k přijetí opatření proti případným novým teroristickým akcím. Původně chtěl parlament presentovat společné memorandum na mezinárodní konferenci o potírání teroru, která dnes v Madridu končí.

Zúčastnili se jí odborníci nejrůznějších oborů z celkem padesáti zemí. Místo suchého souhrnu dovolte citovat několik myšlenek,jež v těchto dnech zazněly. "Ve Španělsku byly největší demonstrace proti válce v Iráku. Možná právě proto tam zaměřila Al Kajda svůj teror." "Bylo stoprocentně dosaženo cíle, který si teroristé předsevzali: odstavit španělskou vládu, která podporovala USA v Iráku." "Teroristé se pletou, když zaměňují západ se Spojenými státy. Nejsme jednotní, ale měli bychom být." "Politickým cílem teroristů je uspíšit střet civilizací, zatímco naším by měla být spolupráce civilizací." "Teroristé se neobraceli na vládu, nýbrž na prosté občany." "Čím více obětí, tím snáz se mění veřejné mínění. Teroristé si myslí, že ustoupíme. Samozřejmě, jsme zbabělci, ale bránit se musíme."

Na závěr konference generální tajemník OSN Kofi Annan představil pětibodovou strategii své organizace v boji proti terorismu. Ta mimo jiné říká, že OSN nepřipustí, aby boj proti teroru vedl k potlačování lidských práv. A také aby si někdo terorem vynucoval své cíle. Španělský premiér José Luis Rodriguez Zapatero mimo jiné navrhl vytvořit mezinárodní fond pro oběti teroru a pro rozvojové země s cílem posílit jejich schopnost potírat teroristy. To odpovídá strategii OSN. Je ovšem otázkou, jestli se mezinárodnímu společenství projekt podaří uvést do života. K tomu se vyjádřil v poslední den konference i španělský král Juan Carlos, který vyzval svět k jednotnému postupu v boji proti teroru.