Vznikl vrt o hloubce 200 metrů. Ověří možnost vybudování výtopny i budoucnost geotermální energie u nás
V litoměřickém areálu s nejhlubším geotermálním vrtem v Česku výzkumníci vyvrtali nový monitorovací vrt. Pomůže zjistit, jaká je zde budoucnost geotermální energie pro vytápění.
„Ve vrtu, který hloubíme, se nachází voda a vrtáme na takzvaný vzduchový výplach pod tlakem 25 kubíků za minutu. Takže tlakem vzduchu se voda vlastně vyplachuje z vrtu. Tento dvousetmetrový vrt vyvrtáme asi za dva dny,“ vysvětluje stavbyvedoucí Roman Winter. Stavbaři pouze sluchem a poklepem kladiva slyší, že na dně jsou na tvrdém materiálu.
Nacházíme se v areálu výzkumné infrastruktury Ringen v prostoru bývalých kasáren města Litoměřice. Právě její vědci mají zjistit, co přesně se na dně vrtu nachází. Město Litoměřice zde od roku 2007 realizuje geotermální projekt, V roce 2006 až 2007 tady vznikl dosud nejhlubší geotermální vrt v Česku, ten je hluboký 2 111 metrů.
V areálu v současnosti vzniká nový monitorovací vrt. „Na jeho dno umístíme seismickou sondu,“ říká manažer Antonín Tym. „Ta bude monitorovat jak pozaďové seismicity, tak seismicitu, kterou v průběhu testování a dalších výzkumných prací budeme vytvářet. Výsledky nám budou pomáhat v dalšímu výzkumu.“
Jak se bude čerpat energie ze země?
Už vybudovaný starší vrt je ukryt pod přístřeškem. Vypadá jako pumpa nebo jako silná ocelová roura, která ční ze země.
Geotermální energii je možné oproti jiným obnovitelným zdrojům energie dobře regulovat. Díky tomu by možná mohla nahradit energii z fosilních paliv.
V budoucích geotermálních elektrárnách bude situace vypadat podobně. „Pro fungování budoucích termálních elektráren vždy potřebujete mít soustavu minimálně dvou podobných vrtů,“ vysvětluje Tym. „Skála je nějakým způsobem přirozeně rozpukaná a my potřebujeme pukliny otevřít natolik, aby jimi mohla proudit voda. Pod určitým tlakem ji budeme vhánět z povrchu do horniny a voda si pukliny otevře. Bude horninou procházet a během té doby se ohřeje. Po několika stech metrech dojde k druhému vrtu či k dalším vrtům, které fungují jako vrty jímací. Těmi už ohřátá voda pod stabilním tlakem a průtokem vystoupá na povrch. Tam se využijí dnes už standardní zařízení, která umožňují energii odebrat,“ vysvětluje celý proces Tym.
Vznikající vrt o hloubce 200 m bude sledovat seismicity pod povrchem a odhalí směr puklin ve skále. Díky tomu zjistí, kam by se do dvou let mělo vrtat dál. Tentokrát ale až do hloubky 2 km.
Díky staršímu dvoukilometrovému vrtu se podařilo zjistit, že v této hloubce je teplota asi 60° Celsia. Stačilo by to na vybudování výtopny a to by mělo být hlavním využitím geotermální energie v Česku. Případné elektrárny by potřebovaly vrt asi o hloubce 5 km. V něm vědci očekávají teplotu kolem 150 stupňů Celsia.
Související
-
Geotermální elektrárna blízko Vesuvu
Sopka Vesuv prodělala zničující výbuch v roce 79 našeho letopočtu. Exploze tehdy zničila několik okolních římských měst, mj. Pompeje. Teď se inženýři zabývají myšle...
-
Islandská elektřina pro Evropu
Island chce Evropě prodávat elektřinu, přivede ji nejdelším podmořským elektrickým kabelem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
