Vzdušná ochrana České republiky nejen při summitu NATO
Myšlenky na budoucnost či lépe řečeno přemýšlení o budoucnosti nepatří mezi nejsilnější stránky strategických hlav v České republice. Minulý týden ani ještě neopadla rozpačitá pozornost veřejnost věnovaná zemědělcům, kteří v hlavním městě mocně protestovali proti tomu, že by za necelé dva roky měli dostávat v uvozovkách jen o nějakou v uvozovkách pouhou miliardu korun dotací více než dosud, a už se objevila nová řekněme strategická či plánovací záhada.
Jako by do minulého týdne nikdo netušil, že i v době konání summitu NATO v Praze budou mít všichni hosté i domácí obyvatelstvo nebe nad hlavou, že na tomto nebi může dojít k nějakým nepravostem. Není příliš pravděpodobné, že by si vychytralí teroristé usmysleli páchat své odporné zločiny ve vzdušném prostoru České republiky zrovna ve chvíli, kdy na celé zeměkouli nebude existovat více bezpečnostně zajištěný a sledovaný prostor, ale budiž. Veřejnost se vlastně takto oklikou dozvídá, že ve všech jiných dnech než v době od patnáctého do třicátého listopadu není vzdušný prostor České republiky dostatečně chráněn. Ale podle jakých norem jaké ještě jiné okolnosti by mohli obrátit pozornost příslušných činitelů k této problematice? Válka například? A jaká? A kde?
K řádu věcí - tedy k pořádání vrcholných setkání vrcholných představitelů vrcholných organizací světa - patří i starost o bezpečný průběh celého podniku. Všechny čtyři provozu schopné nadzvukové stíhačky, nebo kolik jich vlastně Česká republika má k dispozici, nejspíš nemohou být pro nás i pro všechny spojence dostatečnou zárukou klidného jednání. To je nejspíš zřejmé, i když to nevysvětluje, proč by se obyvatelé České republiky měli v jiných dnech než v době konání summitu NATO cítit shora ochráněni. Na druhou stranu o tom, že se v Praze v listopadu 2002 uskuteční summit NATO se neví od minulého týdne. Bezpochyby už řadu let existuje ověřené rámcové schéma standardních bezpečnostních postupů, které byly použity při předchozích podobných akcích.
Takže - proč se musí na poslední chvíli šturmovat, vyhlašovat stav legislativní nouze, a Parlament pak v pozici přitlačence ke zdi v podstatě musí část státní suverenity odevzdat do rukou příslušných odborníků ze Spojených států? Z technicko- vojenského hlediska nic proti tomu, lépe vybavenou a pečlivěji připravenou vojenskou mašinérii než mají Spojené státy si na tomhle světě můžeme jen těžko představit.
Námitka tedy spočívá tedy pouze v tom, že se o tom všem, tedy o podmínkách a o realizaci ochrany vzdušného prostoru České republiky, mělo a mohlo jednat řádově o měsíce dříve a bez zbytečných vzruchů. Navíc proč je nutné přijmout ve zrychleném jednání speciální zákon, jehož platnost, jestli se nějak fatálně nemýlím, bude od patnáctého do třicátého listopadu 2002? Nestačilo k celé té věci jen svolení vlády a Parlamentu? A jak je zajištěna ochrana vzdušného prostoru v těch jiných dnech, než v oněch čtrnácti v druhé polovině listopadu?
Znamená formulace v tomto zákoně, podle níž cokoli co američtí vojáci v rámci ochrany českého vzdušného prostoru udělají, nebude trestné, že když kdokoli jiný nebo v kterýkoli jiný den než vymezí zákon udělá cosi pro ochranu téhož vzdušného prostoru, může být případně trestně stíhán? A jestliže zákon pamatuje i na náhradu případných škod a praví, že čeští občané a organizace se budou se svými žádostmi a stížnostmi na škody případně způsobené americkými vojáky obracet na český stát, který přebírá za škody úplnou zodpovědnost, znamená to, že za škody způsobené jindy a někým jiným, myšleno v případě ochrany před teroristickým útokem ze vzduchu, stát zodpovědnost nepřebírá?
A na závěr ještě něco rovněž o strategii tentokrát politické?
Když už totiž jednou nastal čas takzvané legislativní nouze, který umožňuje rychlejší projednávání zákonů, proč toho nevyužít? Kdekdo na české politické scéně má svůj horký brambor, kterého by bylo možné se legislativně nouzově zbavit. Až se vyřeší obrana vzduchu, může přijít další legislativní nouze. Vláda by mohla prostřednictvím svých poslanců znovu předložit ke schválení před časem neschválený balíček takzvaných povodňových daní a Občanská demokratická strana by se mohla pustit do prosazení své nejnovější politické hračky, totiž do schválení přímé volby prezidenta. Jinak to do termínu prezidentské volby nestíhají. A jinou šanci Václav Klaus nejspíš mít nebude.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.