Vzdělanější Afričané mají větší ambice, proto míří do Evropy, tvrdí nová studie

Uvádí to německý týdeník Die Zeit.

Migranti z afrických států přicházející do Evropy jsou často formálně lépe vzdělaní než zbytek lidí v jejich domovských zemích. K takovému výsledku dospěli autoři studie Rozvojového programu OSN, kteří vyzpovídali na tři tisíce osob ze 43 afrických států.

Čtěte také

Místo vysněné práce v Evropě prostituce. Nigerijské migrantky zneužívá mafie

Zajímavé je to, že v hledáčku výzkumníků nebyli lidé, již do Evropy utíkají před válkou nebo z politických důvodů. Autoři zprávy se zaměřili na osoby, které se rozhodly hledat lepší život, na cestu se vydaly dobrovolně a zároveň počítaly s nelegálním překračováním hranic.

Studie s názvem Zdolávání plotů zjistila, že ačkoli jsou častou motivací pro odchod Afričanů chybějící vyhlídky, chudoba a nejistá budoucnost, pro cestu do Evropy se nerozhodují ti nejchudší a nejméně vzdělaní. Asi 58 procent dotázaných uvedlo, že v minulosti už pracovali nebo navštěvovali školu.

Migranti mířící do Evropy měli v průměru o tři roky delší vzdělání než jejich vrstevníci v domovských afrických zemích. Ve své vlasti si také vydělávali více peněz.

Nicméně je třeba dodat, že průměrná mzda v jejich zemích původu je asi 160 dolarů, tedy v přepočtu necelých 3 700 korun. Dotazovaní migranti pracovali průměrně za 260 dolarů měsíčně. Většina z nich uvedla, že takové peníze jim doma k životu nestačily.

Migrantů ubývá

Zajímavý je také fakt, že lidé, kteří se na cestu do Evropy vydali například přes Saharu nebo Středozemní moře, nezlehčovali její nebezpečí. Ve většině případů měli o možných nástrahách velmi dobré informace – ať už šlo komplikace spojené se samotnou cestou, o finanční stránku věci nebo o šance na přijetí v evropských zemích. Migranti povětšinou věděli o evropské legislativě, která nelegální přistěhovalectví nepodporuje.

Čtěte také

Nesplnili jsme ani vlastní závazky. Českým politikům chybí odvaha migraci řešit, myslí si aktivista

Více než polovina mužů a dvě třetiny žen také zdůraznily, že cesta do Evropy byla ve skutečnosti nebezpečnější, než původně očekávali. Přesto jen dvě procenta dotázaných uvedla, že by v případě povědomí o skutečných hrozbách cestu nepodnikli. Každý čtvrtý migrant z Afriky také řekl, že kdyby byla politická a hospodářská situace v jeho domovské zemi stabilnější, do Evropy by neodešel.

Podle autorů ze studie vyplývá, že vyšší vzdělání rozšiřuje obzory a ambice jednotlivce. „Migrace je ozvěnou pokroku a rozvoje v celé Africe, i když je tempo rozvoje v jednotlivých zemích nerovnoměrné a ne tak rychlé, aby uspokojilo očekávání Afričanů,“ říká šéf Rozvojového programu OSN Achim Steiner.

Když tedy rozvoj vzdělávání a hospodářství v afrických zemích neprobíhá dostatečně rychle a nemohou z něj těžit všichni členové společnosti, lidé se začnou zabývat možností odchodu za lepším životem. Podle Mezinárodní organizace pro migraci přišlo do Evropy v letošním roce 91 tisíc běženců, což je výrazně méně než v předchozích letech.

Většina z nich zvolila nebezpečnou cestu na člunech od libyjských břehů. Úřady odhadují, že letos už při pokusech překonat Středozemní moře zemřelo více než tisíc lidí.

Těžký život

Rozhovory s migranty pro nový průzkum se odehrávaly ve více než dvaceti evropských zemích. Tazatelé navštívili například uprchlické tábory ve Španělsku nebo třeba soukromé byty imigrantů ve Frankfurtu nad Mohanem a Římě.

Čtěte také

Evropská komise chce chránit evropský způsob života. Ustupuje tím Brusel populistům?

Většina z běženců přitom nezískala v Evropě práci, na kterou má vzdělání a kvalifikaci. To souvisí se zákony evropských zemí, které nelegální migraci postihují. Asi 64 procent respondentů uvedlo, že v zemi, v níž současnosti žijí, nesmějí vykonávat práci. Většina z nich proto pracuje v neodborných profesích, například jako sběrači plodin nebo pomocné síly.

Stejně obtížná je pro africké migranty také situace s bydlením, kdy po několika letech po příchodu do Evropy zůstává bez domova bezmála každý desátý. Jiní žijí ve sdíleném bydlení nebo v táborech, dvěma třetinám se ale podařilo obstarat si vlastní střechu nad hlavou.

Mnozí z afrických migrantů si také stěžují na rasismus. Více než deset procent jich uvedlo, že se během posledního půl roku setkali s násilným rasistickým útokem. Většina z nich si ale i přesto přeje v Evropě zůstat, dodává týdeník Die Zeit.