Výzkum s jedním střepem
Příběh zříceniny Nového hradu u Kunratic se dočkal dalšího pokračování. V červnu byly z hradu odstraněny náletové dřeviny a proběhl archeologický výzkum. Zdá se, že projekt záchrany 600 let starého hradu, schválený v roce 2010, se po roční odmlce začíná realizovat.
Souhrn letošních událostí v areálu hradu jsme shrnuli v pořadu Monitor:
Průlet rokem 2012
Už na konci zimy došlo v těsné blízkosti hradu k pokácení náletových dřevin tak, aby nebyla ohrožena stabilita zdí. V červnu byly horolezeckým způsobem pokáceny stromy v interiéru bývalého sklepení a zahájen archeologický výzkum v místech budoucího mostku přes hradní příkop. Celkem šlo o čtyři sondy, dvě na okrajích příkopu a dvě pod mostními podpěrami. Překvapením pro archeology byl nález jediného střepu datovatelného do doby existence hradu. Zajímavým doplňkem k dosavadním informacím bylo ověření založení hradu, který byl v místě další sondy prakticky přilepen maltou na skálu.
Schválení stavebního povolení pro most by mělo proběhnout ještě do konce července, kdy bude vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele. Současně probíhají také jednání doplňující a zpřesňující informace z původního projektu z roku 2010. Ke spolupráci byl přizván také Ateliér Girsa, jehož tým za šetrné renovace památek získal už 5x cenu Europa Nostra. Poprvé proběhnou také diskuze s pořadateli běhu Velká Kunratická. Pokud vše půjde podle dosavadních představ, některé z prací by mohly být zahájeny už v letošním roce.
Průlet historií
Nový hrad u Kunratic si nechal v letech 1411-1412 postavit jako své soukromé sídlo český král Václav IV. Právě zde také 16. srpna 1419 zemřel. Na přelomu let 1420/1421 byl hrad dobyt a vypálen, osobní předměty Václava IV. se patrně navždy ztratily do nenávratna. Ještě v 19. století zde stály ruiny do výšky 3. patra, které zaujaly Aloise Jiráska natolik, že sem přesunul část děje románu F.L.Věk. Zájem turistů, kteří údajně plašili zvěř, přiměl majitele v roce 1881 ke srovnání hradu se zemí. Terény přitom značně narušil také lom.
Ve 20. letech 20. století proběhl v prostorách bývalého hradu archeologický výzkum, který ovšem nikdy nebyl dokončen a jeho výsledky shořely se Staroměstskou radnicí. Zůstalo po něm jen odkryté hradní sklepení. Pouze v předběžnou sondu se proměnil také archeologický výzkum výjimečně dochovaného tábora obléhatelů v 50. letech 20. století. Přesto, že byl hrad i tábor v roce 1958 prohlášen kulturní památkou chráněnou zákonem, veřejností místo respektováno nijak není. Areál tábora překopávali cyklisté, aby si vybudovali ještě „náročnější“ trasy, hradní sklepení se proměnilo v bezvětrnou zónu pro několik táborových ohňů a dílo zkázy, každoročně už téměř 80. let, podporuje Velká Kunratická, kdy účastníci běhají napříč památkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
