Výzkum: Látka v některých opalovacích krémech může měnit DNA, zdravé tělo si ale poradí
Opalovací krémy, které obsahují látku EHMC, by podle českých vědců z Centra pro výzkum toxických látek na Masarykově univerzitě v Brně mohly měnit lidskou DNA. Těmto krémům bychom se měli raději vyhnout, radí vědci. Dodávají ale, že zdravé tělo by změny v genetické informaci mělo zvládnout samo napravit.
Paradoxem je, že EHMC je jinak zcela neškodná látka. Problém nastává až ve chvíli, kdy přijde do kontaktu s UV zářením, před kterým mají opalovací krémy chránit. Pak totiž mění svou strukturu a stává se z ní takzvaný genotoxin, který poškozuje DNA buněk.
„Jedná se o látku ethylhexyl metoxycinamát a ta je sama o sobě naprosto v pořádku. Prošla dlouhodobým testováním, takže to použití je samozřejmě zcela v pořádku. Nicméně látka po nějaké době působením UV záření změní svou strukturu,“ říká autor výzkumu Pavel Čupr.
Při výběru opalovacího krému bychom se měli, alespoň u dětí, vyhnout také krémům s takzvanými benzofenony a parabenovými konzervanty. Benzofenony fungují jako endokrinní disruptory a mohou narušit hormonální systém.
Látka EHMC se přitom používá i v další kosmetice. A to právě proto, aby zabránila jejímu znehodnocení poté, co je vystavena přímému slunci. Můžeme ji tak najít třeba i v lacích na vlasy nebo parfémech. Vědci z Brna jsou první, kteří se snažili zjistit, jak přesně se EHMC po ozáření změní. Ukázalo se, že tyto změny jsou poměrně zásadní a mohou ovlivňovat i lidské zdraví.
Jedna z autorek výzkumu, Anežka Sharma, uvedla, že mutace genomu můžou způsobit i velmi závažná onemocnění. Obecně se poškození DNA spojuje s rakovinným bujením, ale podle Pavla Čupra bychom konkrétně tento problém s rakovinou zatím určitě spojovat neměli. „Takovým způsobem se to vůbec nedá interpretovat,“ říká a vysvětluje, že vědci zatím pouze zjistili zvýšený potenciál ke způsobení změny v DNA.
Podle testování na bakteriích a jaterních kmenových buňkách by lidské tělo mělo být schopné genetické změny samo opravit. Podstatnou roli ale samozřejmě hraje i celková kondice. „Buňka zahájí reparační systém a snaží se velmi aktivně tuto mutaci vrátit do původního stavu. Pokud je imunitní systém lidského těla v pořádku, tak ke konverzi dojde velmi rychle,“ vysvětluje Pavel Čupr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.